Nobelova cena za fyziku pro rok 1981
1) Nicolaas Bloembergen
* 11. 3. 1920  Dordrecht, Holandsko
Bloembergen vystudoval univerzitu v Utrechtu a Leidenu, od roku 1952 působil v USA, později jako profesor aplikované fyziky na Harvardově univerzitě. 
Bloenbergen se ve své odborné práci věnoval jaderné magnetické a feromagnetické rezonancí, maserům a laserům, kvantové elektronice. Byl zakladatelem nelineární optiky, které také věnoval většinu svých stěžejních prací, a která má velký význam pro laserovou spektroskopii. Použití nelineárních optických materiálů znamená vysoké zlevnění celých zařízení a tedy i možnost jejich širokého využití v energetice, bioenergetice, bioinženýrství, metrologii, ekologii a mnoha dalších oborech. Bloenbergen se Schawlowem získali společně poloviny Nobelovy ceny v roce 1981.
 
2) Arthur L. Schawlow
* 5. 5. 1921  Mont-Vernon, USA
 
Schawlow nastoupil po vystudování Torontské univerzity na Columbijskou univerzitu, kde ovšem dlouho nevydržel a přešel do Bellových laboratoří. V roce 1961 se vrací na univerzitní půdu, když se stává profesorem fyziky na Stanfordské univerzitě v Kalifornii.
Schawlow se ve své práci věnoval především supravodivosti, kvantové elektronice a především laserové saturační spektroskopii. Za významné práce v laserové spektroskopii a elektronice, obdržel společně s Bloembergenem v roce 1981 polovinu Nobelovy ceny.
 
3) Kai Manne Siegbahn
* 20. 4. 1918  Lund, Švédsko
 
Siegbahn byl synem nositele Nobelovy ceny, což je v historii udílení Nobelových cen již pátý případ.
Siegbahn se po celou svoji kariéru zabýval fotoelektronovou spektroskopií, jinak řečeno zkoumáním kinetické energie elektronů, uvolněných ze zkoumaných vzorků fotony. Díky jeho výzkumu se stala fotoelektronová spektroskopie široce používanou v mnoha oborech. Kromě výzkumu se stal i konstruktérem fotoelektronového spektrometru, jeho práce byla základem pro elektronovou spektroskopii pro chemickou analýzu. Siegbahn byl rovněž velice aktivní v publikační činnosti, kde kromě obrovského množství drobných publikací, studií a článků napsal i rozsáhlou monografii o záření beta a gama. Siegbahn za svoji práci obdržel v roce 1981 polovinu Nobelovy ceny.
 
zpět