Nobelova cena za fyziku pro rok 1978
1)	Petr Leonidovič Kapica
		* 9. 7. 1894  Kronštat, Rusko † 8. 4. 1984  Moskva, SSSR
		Kapica byl synem vojenského inženýra. Kapica vystudoval elektrotechnickou fakultu Polytechnického institutu v Petrohradě, po jejímž ukončení nastoupil do nově vzniklého Fyzikálně-technického ústavu Akademie věd SSSR. Kapica pracoval v mnoha oborech fyziky, mezi něž patří jaderná fyzika, fyzika plazmatu, fyzika vysokých výkonů a vysokých frekvencí, fyzika nízkých teplot atd. Největších úspěchů dosáhl v posledně jmenovaném oboru, kdy objevil supratekutost hélia, což je stav při teplotě pod 2,17 K, při kterém má nulovou viskozitu, neomezenou teplotní vodivost atd. Kapica obdržel za objevení supratekutosti Nobelovu cenu až v roce 1978.
2)	Arno A. Penzias
		* 29. 4. 1933  Mnichov, Německo
		Penzias se ve svých sedmi letech přestěhoval s rodiči do USA, kde také vystudoval Columbijskou univerzitu. Od roku 1961 pracoval v Bellových laboratořích, kde se po třinácti letech stal ředitelem radiofyzikálního ústavu. Penzias se věnoval dlouhou dobu oboru radioastronomie, konkrétně izotropnímu mikrovlnnému záření, které má svůj původ při velkém třesku. Penzias společně s Wilsonem provedl měření v oblasti mikrovln a prokázal i tak existenci zbytkového záření odpovídajícího vyzařování černého tělesa o teplotě 3,1 K. Později zjistili, že intenzita zmíněného záření není závislá na čase ani směru, záření je izotropní a není polarizované. Penzias a Wilson obdrželi za experimentální potvrzení zbytkového záření Nobelovu cenu pro rok 1978.
3)	R. W. Wilson
		* 19. 1. 1938  Houston, USA
		Wilson vystudoval fyziku na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně a od roku 1963 pracoval v Bellových laboratořích. Wilson se věnoval oboru radioastronomie, konkrétně izotropnímu mikrovlnnému záření, které má svůj původ při velkém třesku. Penzias společně s Wilsonem provedl měření v oblasti mikrovln a prokázal i tak existenci zbytkového záření odpovídajícího vyzařování černého tělesa o teplotě 3,1 K. Později zjistili, že intenzita zmíněného záření není závislá na čase ani směru, záření je izotropní a není polarizované. Penzias a Wilson obdrželi za experimentální potvrzení zbytkového záření Nobelovu cenu pro rok 1978.
zpět