Nobelova cena za fyziku pro rok 1964
1)	Charles Hard Townes
		* 28. 7. 1915  Greenville, USA
		Townese zajímala na střední škole historie přírodních věd, především pak fyziky. Na Columbijské univerzitě se ovšem začal více zajímat o radarové vlny, později o spektroskopii mikrovln. Profesorem fyziky byl jmenován na Massachusettském technologickém institutu. Townes se zabýval problematikou získání co nejkratší vlnové délky mikrovln, které by byly vhodnější pro přenosovou techniku. Jeho snaha vyústila ve vývoj zařízení MASER, tedy mikrovlnného zesilovače stimulovanou emisí záření. Masery byly ve své podstatě předchůdci laserů, i když cesta k nim byla ještě velice dlouhá. Townes obdržel společně s Prochorovem a Basovem, kteří učinily stejný objev, Nobelovu cenu v roce 1964.
2)	Nikolaj Genadiovič Basov
		* 14. 12. 1922  Usman, SSSR
		Basov dokončil středoškolské studium před začátkem druhé světové války, během které se na frontě vzdělával v medicíně. Po skončení války byl přijat na fyzikálně-technickou vysokou školu, obor fyzika. Jižv době studia pracoval ve fyzikálním ústavu Lebeděva AV SSSR v Moskvě. V roce 1956 obhájil doktorskou disertaci. Basov společně s Prochorovem studovaly možnost generování mikrovlnného záření, což se jim také v roce 1953 podařilo. Na rozdíl od Townese, který využil elektrických dipólů, použily k přechodu mezi kvantovými hladinami magnetických dipólů. Při přechodu mezi kvantovými hladinami docházelo k emitaci maserového záření, čímž vytvořily předpoklad k pozdějšímu vývoji laserů. Basov společně s Prochorovem a Townesem obdržel v roce 1964 Nobelovu cenu.
3)	Alexander Michajlovič Prochorov
		* 11. 6. 1916 Austrálie
		Prochorov byl synem ruského revolucionáře, který uprchl do Austrálie,odkud se vrátil v roce 1923. Prochorov ukončil v roce 1939 studium leningradské univerzity, kde se specializoval na molekulární fyziku, kvantovou mechaniku, teorii relativity a spektroskopii. V době druhé světové války byl na frontě raněn, a tak se vrátil do fyzikálního ústavu Lebeděva AV SSSR v Moskvě. Prochorov pracoval společně s Basovem na formulaci principu kvantového molekulového generátoru, který Townes nazval maserem. Hlavní výhodou je, že činnost generátoru může být vyvolána slabým vnějším impulsem. Společně tak položili základ kvantové elektroniky, ale Prochorov šel ještě dál, když se začal zabývat principem a konstrukcí laseru na bázi rubínového krystalu, který se dnes používá v optoelektronice, chirurgii, tiskárnách atd. Prochorov společně s Basovem a Townesem obdržel Nobelovu cenu v roce 1964.
zpět