Nobelova cena za fyziku pro rok 1963
1)	Eugene Wigner
		* 17. 2. 1902  Budapešť, Rakousko-Uhersko †  11. 8. 1996 Princeton, USA
		Wigner začal své studium na univerzitě v Budapešti. V době nástupu fašismu v Maďarsku se přestěhoval do Berlína, ale i odsud poměrně brzy odchází, tentokrát do USA, kde nastupuje v roce 1938 jako profesor na univerzitu v Princetonu. Wigner se věnoval problematice atomového jádra a jaderných reakcí. V době, kdy přišel do USA, se očekávalo vyřešení řetězové jaderné reakce, a tím i možnost výroby nejničivější zbraně. Wigner společně se Szilardem a snad i Einsteinem působily na prezidenta USA Rooswelta, aby dal příkaz k zahájení vývoje atomové bomby. Jejich snaha byla podpořena znalostí poměrů a pokroku vědeckého výzkumu v Německu. Wigner pak na univerzitě v Chicagu pracoval na vývoji jaderné bomby a v roce 1963 obdržel za práce v oboru jaderné fyziky Nobelovu cenu společně s Goeppertovou-Mayerovou a Jensenem.
2)	Marie Goeppertová - Mayerová
		* 28. 6. 1906  Katovice, Rakousko-Uhersko †  3. 7. 1972 La Jolla, USA
		Goeppertová byla polskou rodačkou, dcerou německého profesora pediatrie na univerzitě v Gottingenu. Po vystudování univerzity v Gottingenu, zíéskala v roce 1930 doktorát z teoretické fyziky. Na univerzitě se seznámila s profesorem chemie Kalifornské univerzity, se kterým se po sňatku odstěhovala do USA. Do roku 1939 působila jako profesorka na univerzitě Hopkinse v Baltimoru. Protože jako žena nemohla oficiálně pracovat na vědeckém postu, pokračovala na Columbijské univerzitě v New Yorku jako profesorka, dále pak na univerzitě v Chicagu a na Kalifornské univerzitě v La Jolla, a to stále jako profesorka. Goeppertová se nejprve zabývala společně s manželem fyzikální chemií a teprve později se její záměr stočil na jadernou fyziku. Přes separaci izotopů se dostala ke kvantové fyzice, teorii krystalové mřížky a kvantové statistice. V posledně jmenovaném obou získala velké úspěchy, když studovala tzv. magická jaderná čísla, protonová čísla vysoce stabilních izotopů. Goeppertová podala teoretické vysvětlení související s hladinovou strukturou jádra, kdy jsou jednotlivé energetické hladiny obsazovány nukleony při zachování Pauliho principu. V roce 1963 obdržela Goeppertová společně s Wignerem a Jensenem Nobelovu cenu.
3)	Hans Jensen
		* 25. 6. 1907  Hamburk, Německo †  11. 2. 1973  Heidelberg, Německo
		Jensen začínal univerzitní studium v Hamburku, ale po pár letech přešel na univerzitu do Freiburgu, ale své studium zakončil opět v Hamburku. Do roku 1948 působil jako profesor teoretické fyziky na technice v Hannoveru, později pak na univerzitě v Heidelbergu. Za dobu své profesorské kariéry hostoval i v USA. Jensen se zabýval jadernou spektroskopií a v té souvislosti zjistil, že jeho měření neodpovídají Bohrovu kapkovému modelu atomového jádra. Podle zmíněných měření nemůže být atomové jádro homogenní a proto navrhl nový model atomového jádra, ve kterém hrály hlavní roli energetické hladiny, obdobné energetickým hladinám obalu atomu. Za teorie struktury atomových jader obdržel Jensen společně s Goeppertovou a Wigneem v roce 1963 Nobelovu cenu.
zpět