Nobelova cena za fyziku pro rok 1961 | ||||
1) | Rudolf Ludwig Mossbauer | |||
* 31. 1. 1929
Mnichov, Německo |
||||
Mossbauer
pracoval v několika laboratořích průmyslových podniků, ale teprve
ve svých dvaceti letech nastoupil na Mnichovskou techniku. Pak pracoval
v lékařském výzkumu v Ústavu M. Plancka. V roce 1960 byl jmenován
profesorem na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně a v
roce 1965 se vrátil zpět do Německa, už jako profesor na technice v
Mnichově. Mossbauerovým hlavním zájmem byl výzkum vlastností záření gama a elektromagnetického záření s vysokými frekvencemi a energiemi fotonů. Výzkum ho přivedl i k problematice absorpce záření gama a rezonančních spekter záření gama. Výsledkem jeho práce byl objev bezodrazové jaderné rezonance, který rovněž dokázal i popsat. Mossbauer tak přišel na jednu z nejpřesnějších metod měření energie, možnost přesných měření gravitačních a magnetických polí. Tím bylo také umožněno ověření důsledků teorie relativity, dále bylo možné měřit spektra kmitů atomů a molekul atd. Mossbauer byl za objev bezodrazové jaderné rezonance oceněn v roce 1961 Nobelovou cenou. |
||||
2) | Robert Hofstadter | |||
* 5. 2. 1915 New
York, USA |
||||
Hofstadter
vystudoval střední školu v New Yorku, ale univerzitu v Princetonu. V
roce 1950 se stal profesorem na Stanfordské univerzitě v Palo Alto. Hofstadter se zprvu věnoval různým problémům fyziky, mezi něž patří studium infračerveného spektra organických molekul, fotoelektrické vlastnosti pevných látek, Comptonův jev atd. Zabýval se rovněž konstrukcí přesných a velice citlivých voltmetrů a ampérmetrů, stejně jako konstrukcí scintilačních detektorů pro jadernou fyziku a fyziku záření. Ukázal, že nejvhodnější scintilační látkou jsou krystaly jodidu sodného s příměsí thalia. Pomocí scintilačních detektorů bylo možné studovat rozptyl částic při jaderných reakcích a zpřesnil tak elektrickou a magnetickou strukturu nukleonů. Za zmíněné práce obdržel Hofstadter společně s Mossbauerem Nobelovu cenu v roce 1961. |
||||
zpět |