Nobelova cena za fyziku pro rok 1959
1)	Emilio Gino Segré
		* 1. 2. 1905  Tivoli, Itálie †  22. 4. 1989 Lafayette, USA
		Segré byl synem podnikatele. Nejprve studoval v Tivoli, ale brzy začal navštěvovat univerzitu v Římě. Již v roce 1927 spolupracoval s Fermim a stal se asistentem na univerzitě v Římě. Od roku 1936 působil jako profesor na univerzitě v Palermu, ale již po dvou letech emigroval do USA, kde nastoupil v ústavu v Berkeley. V Berkeley pracoval nejprve na vývoji jaderné bomby, ale v roce 1946 se stal na místní univerzitě profesorem. Segré se věnoval v největší míře atomové a jaderné fyzice, zabýval se spontánním štěpením jader. Společně s Fermim studoval interakcí neutronů s atomovými jádry a jejich vliv na jaderné reakce. Při bombardování molybdenu deuterony vznikl první umělý prvek - technecium - s protonovým číslem 43, který se v přírodě nevyskytuje a je pravděpodobně produktem štěpení uranu a plutonia. V roce 1940 byl při výrobě astatu s protonovým číslem 33 a v roce 1941 při výrobě transuranu plutonia s protonovým číslem 94. Poslední zmíněný prvek je významným štěpným materiálem pro jaderné zbraně a palivem pro jaderné elektrárny. Největším Segréovým objevem byl v roce 1955 objev antiprotonu a od té doby se věnoval již jen výzkumu antinukleonů. V roce 1959 obdržel společně s Chamberlainem Nobelovu cenu za objev antiprotonu.
2)	Owen Chamberlain
		* 10. 7. 1920  San Francisco, USA
		Chamberlain byl synem badatele zabývajícího se rentgenovým zářením, což byl asi hlavní vliv na jeho další odborné zaměření. Nejprve studoval na Dorthmund College, později pak v Kalifornii, ale až druhá světová válka mu pomohla k vědecké kariéře. Chamberlain se v době druhé světové války podílel na vývoji atomové bomby, což byla v té době neocenitelná zkušenost pro tak mladého vědce. Po skončení války spolupracoval se Segréem v oboru fyziky vysokých energií. Získal také bohaté zkušenosti při reakcích s neutrony a se samovolným štěpením atomových jader. Věnoval se poměrně dlouhou dobu difrakci pomalých neutronů v kapalinách a rozptylu protonů na protonech a neutronech. Největším objevem Chamberlainovy kariéry byl objev antiprotonu, za který obdržel společně se Segréem Nobelovu cenu v roce 1959.
zpět