Nobelova cena za fyziku pro rok 1955 | ||||
1) | Wills Eugene Lamb | |||
* 12. 7. 1913 Los
Angeles, USA |
||||
Lamb, syn
elektrotechnického inženýra, studoval na univerzitách v Oaklandu,
Los Angeles a na Berkleyské univerzitě. Po ukončení studia přednášel
fyziku na Columbijské univerzitě, později byl na Stanfordské
univerzitě jmenován profesorem. Již jako profesor přešel na
Harvardskou univerzitu a v roce 1955 do Oxfordu. Lamb se již v diplomové práci věnoval elektromagnetickým vlastnostem jaderných systémů. Později se zabýval interakcí neutronů s různými látkami, teorií beta rozpadu, teorií mikrovlnné spektroskopie, kosmickým zářením, štěpnými produkty při štěpení atomových jader atd. Je vidět, že škála jeho odborného zájmu byla velice široká. Nejvýznamnějšího úspěchu dosáhl studiem jemné struktury spekter těžkého vodíku a helia, což umožnilo zpřesnit představy o elektronové struktuře atomů. Za zmíněné objevy získal Nobelovu cenu v roce 1955, a to společně s P. Kuschem. |
||||
2) | Polykarp Kusch | |||
* 26. 1. 1911
Blandenburk, Německo † 14. 2. 1993 New York, USA |
||||
Kusch se přestěhoval
v roce 1912 se svými rodiči z Německa do USA. Na různých univerzitách
v Americe studoval nejprve chemii a později také fyziku. Po skončení
studia působil na univerzitě v Illinois, pak pracoval u několika
společností, jako je např. Westinghouse a Bell Telephone. Po druhé
světové válce nastoupil jako profesor fyziky na Columbijskou
univerzitu. Kusch se zprvu zabýval optickou molekulární spektroskopií, ale zanedlouho se již věnoval problematice vzájemného působení elektronů v atomech a molekulách. Dařilo se mu velmi přesně určovat magnetické momenty elektronů, což mělo značná význam pro poznání elektronové struktury atomů. Při následném výzkumu atomových, jaderných a molekulových magnetických momentů, velice spolupracoval s Lambem. Za zmíněné práce obdržel společně s Lambem v roce 1955 Nobelovu cenu. |
||||
zpět |