Nobelova cena za fyziku pro rok 1951 | ||||
1) | sir John Douglas Cockcroft | |||
* 27. 5. 1897
Todmorden, Velká Británie † 18. 9. 1967 Cambridge, Velká Británie |
||||
Cockcroft pocházel
z rodiny textilního průmyslníka, své studim zahájil na univerzitě
v Manchesteru a dokončil na univerzitě v Cambridgi. Po dokončení
studia pracoval v Cavendishově laboratpoři. Později se stal
profesorem na univerzitě v Cambridgi a ředitelem Ústavu pro výzkum
jaderné energie ve Velké Británii, kde řídil stavbu prvního britského
jaderného reaktoru. Cockcroft se v rámci své vědecké kariéry věnoval téměř výhradně jaderné fyzice. Zabýval se umělou přeměnou atomových jader, pro jejíž studium postavil urychlovač částic. Společně s E. T. S. Waltonem a Rutherfordem uskutečnil první jadernou syntézu, při které urychlenými deuterony bombardovali těžký vodík za vzniku lehkého izotopu helia a neutronu. V období druhé světové války patřil do týmu, který se zabýval vývojem a výrobou britské jaderné bomby. Cockcroft získal společně s Waltonem Nobelovu cenu v roce 1951, a to za objevy a praktické přeměny atomových jader urychlenými částicemi. |
||||
2) | Ernest Thomas Sinton Walton | |||
* 6. 10. 1903
Dungarvan, Irsko † 12. 10. 1995 Dublin, Irsko |
||||
Walton, syn faráře,
vynikal již na střední škole svým výjimečným nadáním pro
matematiku a jeho vynikající prospěch jej umožnil zařadit mezi
studenty Cavendishovy laboratoře v Cambridgi. V Cambridgi se setkal
sesvým budoucím spolupracovníkem Cockcroftem, se kterým byl nakonec
oceněn Nobelovou cenou. Na konec své kariéry působil jako profesor
na univerzitě v Dublinu. Waltonova práce byla zaměřena na ppoznávání atomového jádra, k čemuž velkou měrou přispěla i spolupráce s již zmiňovaným Cockcroftem. Podařilo se tak přeměnit jádra lithia, pomocí bombardování urychlenými protony, na dva atomy helia. Waltonbyl v roce 1951 oceněn Nobelovou cenou, stejně jako Cockcroft, za konstrukci urychlovače a studium jaderných reakcí. |
||||
zpět |