Nobelova cena za fyziku pro rok 1945
Wolfgang Pauli
* 25. 4. 1900  Vídeň, Rakousko-Uhersko
15. 12. 1958 Curych, Švýcarsko
Pauli vystudoval univerzitu v Gottingenu, kde po skončení studia začal vyučovat. Po několika letech se přestěhoval do Kodaně, kde byl nejen žákem N. Bohra, ale i jeho kritikem. Později prošel univerzitou v Hamburku a v Curychu, kde získal v roce 1928 titul profesora teoretické fyziky.
Pauli se ve své práci věnoval především kvantové mechanice a elektrodynamice. Jeho největším objevem byl výběrový obsazovací princip elektronů v atomech. Pauliho princip dokázal vysvětlit obsazování jednotlivých energetických stavů atomu elektrony, stejně jako představil elektronovou strukturu atomů. Při své další práci se Pauli zaměřil na studium záření beta, při němž se z atomového jádra uvolňují elektrony. Při tomto studiu se mu podařilo předpovědět novou částici, kterou nazval neutrino. Vzhledem k tomu, že se jedná o neutrální částici se zanedbatelnou hmotností, která se navíc pohybuje rychlostí blížící se rychlosti světla, podařilo se ji experimentálně prokázat až v roce 1956. Posledním oborem, kterému se Pauli výrazněji věnoval byla mezonová teorie jaderných sil. Za svůj výrazný přínos fyzice byl roku 1945 oceněn Nobelovou cenou.
zpět