Nobelova cena za fyziku pro rok 1943
	Otto Stern
		* 17. 2. 1888  Sohrau, Německo † 18. 8. 1969  Berkeley, USA
		Stern trávil dětství ve Vratislavi, kde nakonec studoval fyzikální chemii. Při svém pobytu v Praze a Curychu byl spolupracovníkem Alberta Einsteina. Od roku 1921 působil jako profesor na univerzitách v Rostocku a Hamburku. S nástupem fašismu v Německu se odstěhoval do USA, kde byl přijat opět jako profesor do Carnigeova technologického institutu v Pitsburgu. Hlavní Sternovou prací bylo vypracování metody molekulárních svazků v magnetickém poli. Společně s Gerlachem se v roce 1921 zabývali působením magnetického pole na svazek atomů, přičemž výsledkem jejich práce bylo zjištění, že se zmíněný svazek atomů rozštěpí a rozdělí do různých směrů podle magnetických momentů elektronových orbitů v jednotlivých atomech. Experimentálně tak prokázali teoreticky předpovězen počet energetických stavů elektronů v atomech. Stern při své další práci rovněž experimentálně potvrdil rozložení rychlostí molekul, což teoreticky předpověděl Maxwell. Další prací bylo uskutečnění difrakce atomů helia a vodíku na krystalové mřížce, čímž potvrdil jejich vlnové vlastnosti. Nobelovu cenu Stern obdržel v roce 1943 za významné objevy ve fyzice.
zpět