Nobelova cena za fyziku pro rok 1939
	Ernest Orlando Lawrence
		* 8. 8. 1901  Canton, USA † 27. 8. 1958 Palo Alto, USA
		Předkové pocházeli z Norska, ale Lawrence se narodil již v USA, kde také vystudoval univerzity v Jižní Dakotě, Minnesotě a Yale. V roce 1928 nastoupil na univerzitu v Berkeley jako profesor a ve své vědecké kariéře se zabýval především jadernou a atomovou fyzikou. Při studiu různých typů jaderných reakcí a umělé přeměny prvků, navrhl Lawrence konstrukci kruhového magnetického rezonančního urychlovače částic, nazvaného cyklotron. Zmíněný cyklotron se stal základem pro konstrukci dalších, větších urychlovačů, na nichž se Lawrence také podílel (např. kruhový indukční urychlovač elektronů - betatron). Veškeré typy urychlovačů mají dodnes nenahraditelný význam při experimentálním studiu struktury atomového jádra. V roce 1955 se Lawrencovi podařilo vytvořit antiproton, a to pomocí bombardování atomových jader mědi. Na závěr své kariéry pracoval Lawrence na problematice barevné televize. Na konci druhé světové války byl Lawrence členem komise (společně s Oppenheimerem, Comptonem a Fermim) pro rozhodování o projektu jaderné bomby a jejího praktického použití proti Japonsku. Společně s Tellerem a Alvarezem nechtěli zůstat pouze u jaderné bomby, ale připravili a prosadili výrobu termojaderné vodíkové bomby. Lawrenc ovšem již v roce 1939 získal Nobelovu cenu, a to za konstrukci kruhových urychlovačů a objev několika radioaktivních prvků.
zpět