| Nobelova cena za fyziku pro rok 1922 | ||||
| Niels Bohr | ||||
| * 7. 10. 1885 Kodaň,
Dánsko † 18. 11. 1962 Kodaň, Dánsko |
||||
| Niels Bohr byl
nejstarším ze třech sourozenců. Niels i jeho bratr Harold
vystudovali v Kodani školu i univerzitu, ale každý se věnoval něčemu
jinému - Harold matematice a Niels fyzice. Již při vzorném studiu získal
Niels zlatou medaili Královské dánské akademie věd za původní práce
v oblasti povrchového napětí. Doktorát získal po obhajobě práce s
názvem "Výzkum elektronové teorie kovů". Po obhajobě
doktorátu se věnoval, kromě jiného, interakci alfa-částic s hmotou
a hlavně pokračoval v dalším studiu v Cavendishově laboratoři u J.
J. Thomsona (objevitele elektronu). Dále studoval u E. Rutherforda,
který pracoval na planetárním modelu atomu, a který byl Bohrovým přítelem.
Po návratu do Kodaně se stal profesorem fyziky. Bohr postupně nabyl přesvědčení, že klasický výklad atomových modelů není správný. Zaujala ho čárová atomová spektra, kdy každá spektrální čára měla specifické vlastnosti, v kterých bylo možné vystopovat jistý systém. Bohr proto šel cestou kombinace Rutherfordova modelu a Planckovi kvantové představy atomu. Bohrův model atomu předpokládá umístění elektronů na stabilních orbitách, které splňují kvantovou podmínku. Při přechodu elektronu z vyšší hladiny na nižší, dojde k vyzáření spektrální čáry atomem. V roce 1920 byl založen výzkumný ústav pro kvantovou teorii, kterého se stal Bohr ředitelem. Nobelovu cenu Bohr obdržel za příspěvek k pochopení stavby atomu na základě kvantových představ. |
||||
| zpět | ||||