Nobelova cena za fyziku pro rok 1913 | ||||
Heike Kamerlingh-Onnes | ||||
* 21. 11. 1853
Groningen, Holandsko † 21. 2. 1926 Leyden, Holandsko |
||||
Onnes to v mládí
neměl daleko na svojí první univerzitu, kterou studoval v rodném městě,
ale pokračoval dále v Heidelbergu. S čerstvým doktorátem se stal
profesorem experimentální fyziky v Leydenu, kde působil až do konce
své vědecké kariéry. Většinu své odborné práce zasvětil Onnes fyzice nízkých teplot, kdy nejprve zkapalnil vzduch, pak vodík a nakonec helium, čímž dosáhl v té době nejnižší teploty (- 268,9 °C). Při studiu měrného elektrického odporu kovů a jejich vlastnostech pro extrémně nízké teploty zjistil, že některé kovy ztrácí za určitých (teplotních) podmínek měrný odpor. Objevil tím supravodivost, která je dodnes zkoumána jak z hlediska teoretického, tak i z hlediska praktického. Za studium nízkých teplot, zkapalnění hélia a objev supravodivosti obdržel Onnes Nobelovu cenu. |
||||
zpět |