Nobelova cena za fyziku pro rok 1902
1)	Antoine Henri Becquerel
		* 15. 12. 1852  Paříž, Francie † 25. 8. 1908  Le Croisine, Francie
		Becquerel vystudoval polytechniku v Paříži, na základě čehož se věnoval stavbám mostů. U toho však nevydržel dlouho, protože se začala projevovat rodinná tradice fyziků (otec i děd byli fyzikové). Tak došlo k jeho jmenování profesorem fyziky v Muzeu přírodních věd a od roku 1895 profesorem fyziky na pařížské polytechnice. V roce 1899 je přijat do Francouzské akademie věd. Již před nástupem na polytechniku zaujaly Becquerela optické vlastnosti látek a s postupem doby ho stále více zajímá luminiscence. Nový objev rentgenového záření ho podnítil k hledání souvislosti mezi luminiscencí a zářením. Neustálými pokusy s uranovou solí dospěl k závěru, že zčernání fotografických desek má na svědomí uran, a to nezávisle na vnějších fyzikálních podmínkách. Prakticky tak objevil specifickou vlastnost uranu - přirozenou radioaktivitu. Další prací dospěl k prozkoumání a popsání jedné ze složek záření, kterou nazval záření beta. Tušil, že kromě uranu, bude podobné záření emitovat více chemických prvků nebo jejich izotopů, které souhrnně nazval radioaktivní. Becquerel svým objevem otevřel nový obor fyziky - jaderná fyzika. Za svůj objev obdržel společně s manžely Curieovými Nobelovu cenu.
2)	Marie Curie-Sklodovská
		* 7. 10. 1867  Varšava, Polsko † 4. 7. 1934  Sancellemoz, Francie
		Marie Sklodovská měla od popčátku svých středoškolských studií skromný cíl, kterým byla profesura na střední škole. To bylo možná způsobeno jejím otcem, středoškolským profesorem, ale spíše zde měla vliv obecná situace v Polsku, kde ženy nesměly ani studovat na vysoké škole. Odchází proto do Paříže, kde je přijata na univerzitu, a kde se také seznamuje s Pierem Curiem. Je to seznámení osudné, seznámení které mění nejen její soukromý život, ale především zde můžeme hledat začátek její vědecké kariéry. Po absolvování univerzity se jako první žena stává profesorkou Sorbony. Na Sorboně začíná Marie Curie-Sklodovská pracovat po boku svého muže na studiu magnetických vlastností materiálů, což je i tématem její první vědecké práce. Nedlouho po zveřejnění objevu nového záření Becquerelem se již plně věnuje studiu záření, které shodně s Becquerelem nazývá radioaktivitou. Studuje vlastnosti uranu a dochází k závěru, že radioaktivita je nezávislá na chemických vazbách uranu, tudíž je jeho základní vlastností. To se už na výzkumu podílí i její manžel. Předpokládá, že existují i další radioaktivní prvky, které také začíná zkoumat. Objevuje radioaktivitu u thoria, tím ale výzkum nekončí. Brzy objevuje dokonce nové chemické prvky, které se projevují radioaktivitou, a nazývá je polonium (na památku její rodné země) a radium. Zmíněný výzkum prováděli manželé Curieovy v primitivních podmínkách své dřevěné laboratoře a výsledky jsou tak dílem především jejich obrovského snažení a píle. Po tragické smrti manžela přebírá Marie Curie jeho místo profesora a na univerzitě tak vychová mnoho budoucích vědců.
3)	Piere Curie
		* 15. 5. 1859  Paříž, Francie † 19. 4. 1906  Paříž, Francie
		Piere Curie byl velice nadaným studentem, který již v šestnácti letech získal hodnost bakaláře a v osmnácti povolení k přednášení na univerzitě bez příslušného titulu. Byla to především jeho skromnost, vytrvalost a píle, které ho přivedly do světa vědy, k jeho ženě Marii Sklodowské, ale které mu rovněž zpomalily začátek jeho vědecké kariéry. Velice dlouhou dobu trvalo, než začal být ve své vlasti uznáván jako vědecká autorita. Dokonce byl přijat do francouzské akademie věd až dva roky po obdržení Nobelovy ceny. I přes tyto problémy, někdy to mohly být antipatie, se mu povedlo prosadit založení katedry fyziky na pařížské Sorboně. Mnoho let se Piere Curie věnoval fyzice krystalů, a to se svým bratrem Jacquesem. Při sledování fyzikálních vlastností krystalů za různých podmínek, učinili významný objev piezoelektrického jevu, který se projevuje vznikem elektrické polarizace při namáhání některých typů krystalů. Později se začal zabývat studiem magnetických vlastností látek, ale nakonec společně s manželkou studuje uran a becquerelovo záření. Objevují společně radioaktivitu a nové radioaktivní prvky - polonium a radium. Společně s manželkou a Becquerelem jim byla udělena Nobelova cena za objev zmíněné radioaktivity a radioaktivních prvků. Spolupráce obou manželů byla velice přínosná a svým způsobem vzorová pro "týmovou práci". Marie Sklodowská se z velké části věnovala spíše práci zaměřené na popsání chemických vlastností a Piere Curie fyzikálními otázkami radioaktivity. Při dalším výzkumu navázali spolupráci s lékaři, kteří objevili schopnost záření ničit buňky zhoubných nádorů, od čehož byl jen krůček k radioterapii. Po Pieru Curie byla pojmenována první fyzikální jednotka radioaktivity - 1 curie.
zpět