Nobelova cena za fyziku pro rok 1901
	Wilhelm Conrad Rontgen
		* 27. 3. 1845   Leneppe, Německo † 10. 2. 1923   Mnichov, Německo
		Rontgen nastoupil jako syn zámožného obchodníka na gymnázium v Utrechtu, které ovšem (i díky svým sporům s profesory) nedokončil. Posléze se přihlásil na polytechniku v Curychu, kde nakonec u profesora Kundta přijal místo asistenta. Roku 1879 se stává profesorem v Giesenu a od roku 1885 do roku 1900 působí na univerzitě ve Wurtzburgu. Posledně zmíněná univerzita byla rovněž místem, kde učinil svůj převratný objev. Vzhledem ke své skromnosti, kdy se vzdal veškerých nároků na patentová práva, končí jeho život v ústraní a chudobě. Rontgen se tak vzdal nepředstavitelného bohatství a svůj objev tak věnoval ve prospěch celému lidstvu. Bylo tedy symbolické, že jako první obdržel Nobelovu cenu za fyziku, přesně v duchu myšlenek jejího zakladatele Alfreda Nobela. Wilhelm Conrad Rontgen jak je dnes již všeobecně známo, po mnohaletém úsilí a jistém tušení, objevil paprsky X, pojmenované na návrh sjezdu lékařů a přírodovědců roku 1896 jako Rontgenovo záření. Byl to objev, který se téměř okamžitě uvedl do života, především pak byl aplikován v lékařství, kde se s ním v hojné míře setkáváme dodnes. Jak to již s mnohými objevy bývá, i zde trochu pomohla náhoda. Když Rontgen experimentoval v laboratoři s pokusnou aparaturou, na první pohled se nic významného nedělo, ale měl stále problémy s fotografickými papíry. Stávalo se, že papíry různě zčernaly, ale občas se na nich objevil "otisk" předmětu, který na nich ležel. Netrvalo dlouho a bylo jasné, že pokusná aparatura generuje neviditelné záření. Pak již nezbývalo nic jiného než v pokusech pokračovat a záření pomocí fyzikálních veličin charakterizovat. Z té doby je známá i jeho proslulá přednáška, na které byl demonstrován první "rontgenový" snímek lidské ruky. Dalo by se s nadsázkou říci, že od té doby je rontgenovo záření používáno v lékařské diagnostice, z které postupem doby proniklo i do jiných oborů lidské činnosti, jako např. strojírenství a stavebnictví.
		popis objevu
zpět