Výroční zpráva - 2000

Úvod

Rok 2000 byl prvním rokem, kdy Hvězdárna Fr. Pešty fungovala formou občanského sdružení. Již po prvním roce můžeme konstatovat, že tato forma je životaschopná, a co je hlavní, umožňuje přitáhnout spoustu nových lidí a zájemců o astronomii.

Práce hvězdárny

Jako hlavní činnosti hvězdárny můžeme uvést:
1) Popularizace astronomie a osvětová činnost mezi širokou veřejností
2) 35. výročí založení
3) Pozorování aktivity Slunce
4) Pozorování těles sluneční soustavy
5) Ostatní pozorování
6) Zajištění provozu hvězdárny

jménem Rady Hvězdárny Františka Pešty předseda Petr Bartoš
V Sezimově Ústí, dne 15.1.2001.
Vypracoval: Petr Bartoš, Vlastislav Feik

---

Popularizace astronomie a osvětová činnost mezi širokou veřejností

Popularizační a osvětová činnost patřily v roce 2000 k hlavním a prioritním činnostem Hvězdárny Fr. Pešty v Sezimově Ústí.
Základním prvkem popularizace a osvěty byla určena pravidelná otevírací doba pro veřejnost. Jako otvírací dny byly zvoleny úterý a pátky. V průběhu roku pak přibyla otevírací doba o posledním víkendu v měsíci. Po důkladném vyhodnocení můžeme konstatovat, že návštěvnost byla nejvyšší o víkendech, přičemž úterý a pátky vycházely přibližně na stejné úrovni. Po roce tohoto fungování můžeme konstatovat, až na drobné výjimky, že pravidelná otevírací doba má jednoznačně kladný vliv na stále se zvyšující návštěvnost hvězdárny. S politováním však musíme konstatovat, že již koncem roku (prosinec) vznikly problémy se stěhováním několika členů hvězdárny mimo Táborsko. Tyto problémy nás přiměly přehodnotit otevírací dobu, která od 1.1.2001 bude změněna na pátky a soboty.
Velice významnou součástí popularizace a osvěty jsou pozorování u dalekohledů. Kromě pravidelné otevírací doby bylo umožněno pozorování při různých příležitostech, jako např. meteorické roje, zatmění Měsíce apod. V průběhu roku byly pozorovány: Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, galaxie, mlhoviny, hvězdokupy, …. Z uvedeného výčtu je vidět, že se nejednalo jen o pozorování v nočních a večerních hodinách, ale i přes den (Slunce).
Jako další prvky popularizace a osvěty byly realizovány různé besedy, semináře a přednášky. Návštěvnost předcházejících akcí kolísala od téměř nuly až po několik desítek účastníků. Především bude vždy záležet na výběru tématu a doby konání - v tomto směru se nám nepovedlo nalézt žádnou souvislost.
Jako samostatnou kapitolu můžeme uvést projekt DVPP - dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. První tři semináře proběhly za poměrně slušného zájmu pedagogů, další se však již nepodařilo obsadit dostatečným počtem účastníků. Nad osudem dalších seminářů tak visí velký otazník, který se bude muset vyřešit v roce 2001.
Dalším velice podstatným krokem k popularizaci astronomie byl vznik DAK - dětského astronomického kroužku. DAK je určen pro děti od 9 do 15 let a schůzky měl v roce 2000 vždy v podvečerních hodinách každé úterý. Opět zde vznikly problémy se stěhováním několika členů hvězdárny mimo Táborsko. Tyto problémy budou pro následující rok 2001 asi nejzávažnějšími v oblasti osvěty a popularizace.
Samostatná kapitola je věnována velice úspěšné akci - Oslavy 35. výročí založení hvězdárny.
A na konec popisu popularizační a osvětové činnosti nezbývá než se zmínit o recesistické akci - dopadu bolidu 1.4.2000 u Hvězdárny Fr. Pešty. Tato akce měla nečekaně velký ohlas mezi laickou veřejností (kladný) a odbornou veřejností (občas i záporný). Nicméně ukázala, že astronomové jsou také lidé a dokáží si dělat legraci. (podrobnosti viz www).

35. výročí založení Hvězdárny Fr. Pešty

Ve dnech 29. května až 5. června 2000 proběhly oslavy 35. výročí založení Hvězdárny Františka Pešty v Sezimově Ústí.
V rámci oslav bylo uděleno čestné členství hvězdárny RNDr. Jiřímu Grygarovi CSc., a to za jeho dlouholeté přátelské vztahy a kvalitní odbornou a popularizační činnost v oblasti astronomie.
Odbornou část oslav představovalo celkem 14 přednášek a besed, kterých se zúčastnili přednášející z celých Čech. Přednášky zahájil ve čtvrtek RNDr. Jiří Grygar CSc. svojí přednáškou a besedou nazvanou "Velký třesk a Bible", která se protáhla oproti předpokladu na téměř tři hodiny. V pátek následovaly dvě audiovizuální besedy Astronomické společnosti Vlašim a Hvězdárny Úpice na téma zatmění Slunce a odborný seminář o optických přístrojích a laserech, který vyústil do diskuse trvající do večerních hodin. V sobotu dopoledne se mohli lidé zúčastnit besedy a výstavy pana Prchala o vltavínech a odborného semináře o pozorování Slunce. Blok besed sobotního odpoledne doznal drobných změn znamenajících jejich zkvalitnění. Dočkali jsme se velice zajímavých informací od ředitelky HaP v Českých Budějovicích s observatoří na Kleti Jany Tiché o planetkách a meziplanetární hmotě. Další zajímavé přednášky realizovali manželé Soumarovi, Jitka Jakubcová, J. Rozehnal a V. Kopecký.
Pro všechny obyvatele z okolí byly na hvězdárně připraveny dny otevřených dveří. Návštěvníci mohli zhlédnout techniku, používanou na hvězdárně, a zároveň jim bylo umožněno pozorování Slunce, hvězdokup, galaxií, mlhovin a dvojhvězd, a to vše doplněné odborným výkladem členů hvězdárny.
Mezi další nezanedbatelné části oslav patřil např. sobotní dětský den v zahradě S-klubu, výstava prací a vyhlášení výsledků dětské výtvarné soutěže "Vesmír kolem nás" v kině Spektrum, výstava o historii hvězdárny v prostorách S-klubu, promítání letního kina a dva večerní country bály v restauraci LUNA.

Na závěr několik poděkování:
- Městskému úřadu v Sezimově Ústí za poskytnutí kina Spektrum, zajištění promítání v letním kině a rekonstrukci fasády hvězdárny
- S-klubu za poskytnutí prostor a organizaci dětského dne
- restauraci LUNA za organizaci country bálů
- firmě BASTA a rádiu FAKTOR za propagaci oslav
- KOVOSVITU a.s. za organizaci tiskové konference
- všem členům a sympatizantům hvězdárny za jejich vytrvalost a obětavost
- perfektnímu počasí

Oslavy navštívilo celkem 1379 občanů, z toho 832 dny otevřených dveří, 81 přednášky a 356 ostatní akce.


Pozorování aktivity Slunce

Rok 2000 byl pro Hvězdárnu Fr.Pešty zajímavý i z hlediska pozorování sluneční aktivity. Na hvězdárně byla pozorována sluneční aktivita s nejvyšším počtem 165 zákresů v historii. To znamená, že pozorování byla prováděna v průměru každý druhý den.
Povrch Slunce je sledován čočkovým dalekohledem o průměru 80mm s ohniskovou vzdáleností 1370mm, a to metodou projekce.
Nejdůležitějším podkladem pro výpočet všech potřebných hodnot je samotný zákres se slunečními skvrnami a jejich polohou na disku. Z tohoto zákresu se vypočítává relativní číslo a další indexy pro vytváření grafů zachycujících projev sluneční činnost.
Sluneční aktivita byla na vysoké úrovni, protože roku 2000 dosahovala sluneční činnost maxima 23. slunečního jedenáctiletého cyklu.
V roce 1999 se pohybovala sluneční aktivita na hodnotě napozorovaného relativního čísla 137,4 a v roce 2000 na hodnotě 174,9 v ročním průměru. Tato skutečnost, že se jedná o maximum sluneční aktivity 23. cyklu není zatím definitivní. Může nastat tzv. sekundární maximum, které probíhá přibližně o dva roky později než první.
Takové sekundární maximum (obr. 3) nastalo ve 22. slunečním cyklu, ale bylo poněkud menší. U 23. cyklu se může rovněž projevit, ale nemusí. Zatím můžeme konstatovat, že maximum 23. cyklu odpovídá dubnu 2000.
Na obrázku 3. je patrné kolísání sluneční aktivity během jedenácti let "silnou čárou".
Dále byla potvrzena jedna ze zajímavostí sluneční aktivity. Sluneční aktivita je nerovnoměrná na severní a jižní polokouli. Tato nerovnost se nazývá asymetrie a vypočítává se z výskytu slunečních skvrn odděleně vyhodnocených pro jižní a severní polokouli. Pro názornost byl v obr. 4 vybrán krátký úsek dvou let. Tyto hodnoty jsou uvedeny z napozorovaných relativních čísel. Z uvedeného obrázku 4. lze vysledovat, že převládá sluneční aktivita na severní polokouli.
Pro zajímavost, bylo v roce 2000 možné sledovat několik skupin slunečních skvrn, které díky své velikosti byly vidět i pouhým okem přes sluneční filtr.

Pozorování těles sluneční soustavy

Pozorování planet

V průběhu roku 2000 byly pozorovány planety:
- Merkur
- Venuše
- Mars
- Jupiter
- Saturn

Pozorování meteorických rojů

Pro nepříznivé počasí bylo možné v roce 2000 pozorovat pouze dva meteorické roje - Orionidy a Perseidy. Unikla tak krásná podívaná na Leonidy, které dosáhla svého 33 letého maxima. Dalším nepříznivým faktorem při pozorování meteorických rojů je světelné znečištění oblohy, které bylo znásobeno činností světelných poutačů okolních diskoték. Toto přesvětlení oblohy tak omezilo pozorování o plné 4 magnitudy (světelné jasnosti).

Členové hvězdárny se zúčastnily shromažďování údajů o průletu a dopadu bolidu ze dne 6.5.2000. Pro upřesnění následuje tisková zpráva HaP Ostrava:
Dne 6. května 2000 prolétl nad Ostravskem jasný denní bolid, který zakončil svou pouť v atmosféře Země hlasitým výbuchem. Spaření takového jevu není právě na denním pořádku a tak tento úkaz zůstane ještě dlouho v myslích všech náhodných pozorovatelů. Je pravda, že tyto úkazy se na denní obloze vyskytují jen zřídka, ale již 10 května ve večerních hodinách bylo možno pozorovat další takový jev. Sice jej nevidělo tolik pozorovatelů jako u sobotního bolidu, přesto v závislosti na mediální informovanosti, nás informovalo vícero svědků. Pozorování tohoto bolidu se také shromáždila na Hvězdárně v Brně a Valašském Meziříčí. Dá se předpokládat, že dva denní bolidy z poslední doby nemají souvislost definitivně to však budeme moci říct až po přesném sestavení drah obou těles která způsobila již zmíněné bolidy. Středeční bolid byl nejlépe pozorován z Jižní Moravy a svou pouť v atmosféře pravděpodobně ukončil nad územím Rakouska.
Jak jsme již informovali v souvislosti s bolidem ze 6. května, byl pravděpodobně nalezen úlomek původního tělesa. Meteorit byl předán odborníkům z Asronomického ústavu v Ondřejově, kteří jej převezli do Prahy k laboratornímu průzkumu. V těchto chvílích je úlomek na cestě do izotopové laboratoře v Itálii, kde se bude na základě testů určovat doba samostatné existence původního tělesa před jeho vstupem do zemské atmosféry. Již z předběžných průzkumů však vyplývá, že se jedná o vzácnější typ kamenného meteoritu.
Je pravděpodobné, že v hraničních oblastech Moravskoslezských Beskyd a Lysé hory se nachází více takových meteoritických úlomků. Pokud by snad někdo nalezl tmavě zabarvený "kámen" podivného vzhledu v uvedených lokalitách je nejlépe uchovat jej bez kontaktu s lidským tělem v čistém mikrotenovém sáčků nebo jej nechat na místě a informovat nejbližší hvězdárnu.
Význam nalezení dalších úlomků je obrovský, neboť těles u kterých byl pozorován průlet atmosférou a později nalezeny úlomky v podobě meteoritů není mnoho. V celé historii bylo těchto případů popsáno jen pět a to nejen v České republice nebo v Evropě, ale na celém světě. Vůbec první případ nalezení tělesa na základě pozorování průletu atmosférou byl Příbramský meteorit nalezený těsně po dopadu roku1959. Mnohá muzea sice mají velké sbírky meteoritů čítající několik stovek nebo i tisíců meteoritů, většinou se však jedná o tělesa, která byla nalezena až mnoho desítek nebo i stovek let po jejich srážce se zemí. "Čerstvé" meteority mají zcela jiný význam, neboť se na nich dá zkoumat dlouhodobý účinek kosmického záření a meziplanetárního prostoru ve kterém se meteoroid, tedy původní těleso ze kterého nacházíme úlomky, pohybovalo i několik miliard let.

Ostatní pozorování

Pozorování vzdáleného vesmíru
Při pozorování vzdáleného vesmíru je největší překážkou, stejně jako při pozorování meteoritů, znečištění oblohy světelným smogem. Bylo tak možné pozorovat pouze několik nejjasnějších hvězdokup, mlhovin a galaxií, které tak představovali cca 1/3 objektů katalogu Messier.

Pozorování optických jevů v atmosféře
V roce 2000 bylo zahájeno pozorování optických jevů v atmosféře. Většina pozorování se bude v průběhu roku 2001 zpracovávat a v pozorováních se bude i nadále pokračovat.

Optické jevy můžeme rozdělit do několika kategorií:
a) jevy způsobené lomem slunečních paprsků na krystalcích ledu ve vysokých vrstvách atmosféry
b) jevy způsobené lomem měsíčních paprsků na krystalcích ledu ve vysokých vrstvách atmosféry
c) jevy způsobené lomem slunečních paprsků na kapičkách vody v atmosféře
d) jevy způsobené elektrostatickou elektřinou a jejími výboji především při bouřkách
e) jevy způsobené vodní vlhkostí v různých vrstvách atmosféry

Zajištění provozu hvězdárny

Průběžné zajišťování finančních prostředků pro provoz a investice hvězdárny probíhalo po celý rok 2000. Podařilo se zajistit dostatečné množství finančních prostředků pro pokrytí přímých provozních nákladů spojených s fungováním objektu hvězdárny. Rovněž se podařilo zajistit dostatečné množství finančních prostředků pro pokrytí přímých nákladů spojených se základní činností provozovanou na hvězdárně, a to včetně oslav 35. výročí založení.
Získání nových členů hvězdárny předčilo naše veškerá očekávání. Během roku 2000 se zvýšil počet členů z 10 na 26.
Zabezpečení objektu a okolního pozemku patří mezi neúspěšné úkoly stanovené na rok 2000. I přes příslib MÚ Sezimovo Ústí se nepodařilo zajistit objekt proti vykradení a není proto ani možné objekt a jeho vybavení pojistit. Tento úkol přechází jako první priorita do roku 2001.
Zajištění vydávání periodického zpravodaje bylo jedním z hlavních úkolů, který se podařilo bez větších problémů splnit. Můžeme jen doufat, že zpravodaj bude v této podobě vycházet ještě mnoho dalších let.
Snížení světelného znečištění oblohy v okolí hvězdárny není jednoduché prosadit, ale z dlouhodobého hlediska budeme rádi, když se nebude zhoršovat. Dobrou zprávou je ochota města konzultovat typy používaného pouličního osvětlení a rovněž možnost vypnutí venkovního osvětlení areálu letního kina. Bohužel je zde také problém opačný, kdy nám v roce 2000 přibyly v poměrně blízkém okolí dva laserové poutače diskoték, které za "příznivých" podmínek dokáží komplikovat i pozorování pouhým okem.
Dovybavení hvězdárny výpočetní a audiovizuální technikou a její napojení na internet, to byly dva rozdílné problémy. Výpočetní i audiovizuální technika byla ve větší míře doplněna - funkční jsou celkem tři PC (286, 386, 486), video a TV, rádio a DIA-promítačka. Připojení na internet není ani pro následující období reálné bez poměrně vysoké finanční pomoci. Obsluha stránek www proto probíhá "svépomocí" prostřednictvím připojení jednotlivých členů k internetu.
V roce 2000 proběhlo alespoň částečné dovybavení odborné knihovny, tvorba audiovizuálních pořadů se však omezila pouze na vytvoření několika sad diapozitivů.
Pořízení dalekohledů bylo realizováno zapůjčením soukromé techniky, které vyvrcholí v průběhu roku 2001 montáží dalekohledu (průměr 300 mm / f=4500 mm), který zapůjčí hvězdárně V.Feik, a to po zabezpečení a pojištění objektu.


Hospodaření

Příjmy v roce 2000 18 tis. Kč
- členské příspěvky 7 tis. Kč
- z činnosti 9 tis. Kč
- ostatní 2 tis. Kč

Výdaje v roce 2000 17 tis. Kč

 

  Výroční zpráva ke stažení >> zip - Vyrocni zprava 2000.doc - 1,1 MB