(2002-10-10) Konec letního času / Pozvánka k dalekohledu

KONEC LETNÍHO ČASU
Tomáš Bezouška

V neděli 27. října 2002 skončí v České republice a většině evropských států Středoevropský letní čas (SELČ). Tehdy si o třetí hodině Středoevropského letního času posuneme hodiny na druhou hodinu Středoevropského času (SEČ), tedy o jednu hodinu zpět.
Letní čas byl u nás poprvé zaveden v letech 1916 - 1918, 1940 - 1949 a poté každoročně od roku 1979. Hlavním důvodem pro zavádění letního času jsou uváděny energetické úspory. Do konce roku 1995 začínal letní čas poslední březnovou neděli a končil poslední neděli v září, od roku 1996 byl konec posunut až na poslední říjnovou neděli.
Mezi lidmi se pro Středoevropský čas rozšířilo označení "zimní čas", což je ve skutečnosti zcela chybné. Zimní čas - který byl o hodinu pozadu proti středoevropskému - byl u nás zaveden pouze jednou a to v období od 01. prosince 1946 do 23. února 1947. To znamená, že od 27. října 2002 do 30. března 2003 budeme v České republice používat normální pásmový Středoevropský čas.

 

POZVÁNKA K DALEKOHLEDU
Tomáš Bezouška

Podzimní obloha je chudá na jasné hvězdy a objekty. Mléčná dráha se klene od západu k východu vysoko přes nadhlavník, a nám se tak v tomto období otevírá pohled mimo naši rodnou Galaxii - do vzdálených končin vesmíru - do končin tvořených miliardami cizích galaktických soustav. Bohužel většina těchto vesmírných ostrovů je od nás tak vzdálená, že je můžeme pozorovat jen ve velkých astronomických dalekohledech. Přesto Vám za dobrých atmosférických podmínek několik galaxií na naší hvězdárně rádi ukážeme. Bezesporu tou nejznámější je Velká galaxie (značená též M 31) v souhvězdí Andromedy, kterou lze nejlépe pozorovat právě v podzimních měsících. Za perfektních atmosférických podmínek můžeme tuto galaxii spatřit i pouhým okem jako mlhavý protáhlý chomáček, teprve však v dalekohledu vynikne její jádro a spirální struktura. Galaxie M 31 je od nás vzdálena téměř 3 miliony světelných let, jde tedy o nejvzdálenější objekt viditelný pouhým okem. Ve skutečnosti to znamená, že světlo, které nám dnes dopadá do našich očí, opustilo tento galaktický ostrov před 3 miliony roky (celou tuto dobu letělo stálou rychlostí nekonečným vesmírem sem k nám) - tedy v čase, kdy se po Zemi pohyboval Australopithecus africanus. Ve vesmíru však známe i soustavy, od kterých k nám světlo letí i několik stovek milionů či několik miliard let. Galaxii M 31 tvoří přes 450 miliard hvězd - je tedy 2-krát větší, 3-krát hmotnější a 2-krát svítivější (svítí jako 25 miliard Sluncí) než naše Galaxie.
A na závěr ještě jednu zajímavost: díky rozpínání vesmíru se k nám galaxie M 31 přibližuje (což je výjimka, neboť většina galaxií se od nás vzdaluje) a to rychlostí 250 km/s, což znamená, že přibližně za miliardu let dojde pravděpodobně ke srážce s naší Galaxií. Srážky galaxií ve vesmíru nejsou žádnou vzácností … - ale to už přijďte na hvězdárnu, kde Vám srážející se a požírající se galaxie rádi ukážeme na mnoha snímcích.
Vážení přátelé, až se někdy budete "nudit", přijďte se k nám toulat vesmírem, neboť, jak praví jeden ruský citát:
"NÁDHERA HVĚZD POZNÁNÍM NEPOHASÍNÁ".