Vážení přátelé astronomie,
s potěšením vám můžeme oznámit, že dne 9.1.2001 ve večrních hodinách dojde k úplnému zatmění Měsíce, jehož celý průběh bude u nás pozorovatelný. K této příležitosti bude otevřena Hvězdárna Fr.Pešty v Sezimově Ústí, kde můžete za jasného počasí toto zatmění pozorovat a využít tak i přítomnosti odborníků, kteří se vám budou věnovat.
Bližší údaje o zatmění Měsíce naleznete na http://hvezdarna.yo.cz , stejně jako nové informace o úkazech na obloze, informace o možném výskytu života na Marsu nebo např. obsah zpravodaje Hvězdný prach.
Petr Bartoš

(2000-11-30) Změna služeb

Vážení přátelé Hvězdárny v Sezimově Ústí. Rádi vám děkujeme za Vaši letošní rekordní návštěvnost a zároveň vám oznamujeme, že dochází k několika změnám. Od 1.ledna 2001 se mění otevírací doba hvězdárny, kdy nebude již dále otevřena každé úterý a pátek, ale bude otevřena každý pátek (19-22 hod) a každou sobotu (14-22 hod). Z toho vyplývá, že od 1.ledna je přerušena činnost dětského kroužku, pro který hledáme vedoucího. Pokud někoho takového znáte, ozvěte se prosím na telefon 0606 578648. Další změnou jsou nové www stránky na adrese: http://hvezdarna.yo.cz.
Doufáme ve Vaší další přízeň a minimálně stejně velkou účast na činnosti hvězdárny jako v roce 2000.

vedoucí Petr Bartoš

(2000-10-20) Nové stránky www

Vážení přátelé, s potěšením Vám oznamujeme, že www stránky Hvězdárny Fr.Pešty doznaly poměrně velkých změn. Můžete zde nalézt aktuální informace o činnosti hvězdárny, jejím programu a nabídce. Doporučujeme všem sledovat informace o připravovaných akcích, školám pak část věnovanou speciálně nabídce pro učitele i žáky.

Petr Bartoš

(2000-10-19) Úkazy koncem října

Úkazy na večerní obloze v druhé polovině října:
- večer po setmění nad jihozápadním obzorem je pozorovatelná Venuše
- večer nad východním obzorem vychází planety Jupiter a Saturn
- v sobotu dne 21.10.2000 vrcholí maximum meteorického roje Orionid, při kterém můžeme večer za jasného počasí a mimo město spatřit až 100 meteorů za hodinu
Srdečně zveme k pozorování na naši hvězdárnu v otvírací době Hvězdárny.

Petr Bartoš

(2000-10-09) Založení sekcí ČASu

S potěšením oznamue všem příznivcům astronomie a Hvězdárny Fr.Pešty, že dne 7.10.2000 byly založeny dvě sekce (přístrojová a Historická) České astronomické společnosti, jejichž sídlem se stala Hvězdárna Fr.Pešty v Sezimově Ústí. Pro tuto (rozměry) nevelkou hvězdárnu to znamená prestižní počin, který jak doufáme ji pozvedne opět o něco výše v očích odborné veřejnosti.

(2000-10-04) Rekordní návštěvnost Hvězdárny

Petr Bartoš

(2000-09-25) Závěry z Valné hromady Hvězdárny Františka Pešty 2000

V sobotu 23.9.2000 proběhla v budově hvězdárny Valná hromada Hvězdárny Františka Pešty (člen Česká astronomické společnosti). Valná hromada nejprve zhodnotila ekonomickou situaci Hvězdárny a konstatovala, že je nutné každoročně zajistit pro základní provoz hvězdárny cca 8.000,- Kč, a to formou sponzorských darů. Kromě sponzorských darů byla pověřena rada hvězdárny jednáním o získání grantů a dotací, především z MŠMT ČR a Fondu V4.
V další části jednání byla zhodnocena činnost hvězdárny během uplynulého roku (od poslední valné hromady). Za uplynulý rok se zvýšil počet členů trojnásobně (nyní 22 členů), počet návštěvníků vzrostl na dvojnásobek (cca 300 návštěvníků měsíčně), počet uskutečněných pořadů pro školy a veřejnost vzrostl čtyřnásobně (cca 6 pořadů měsíčně) a opět zahájil činnost dětský astronomický kroužek. Kromě běžných besed pořádá hvězdárna i semináře DVPP (další vzdělávání pedagogických pracovníků), které jsou akreditovány MŠMT ČR. Na hvězdárně nadále probíhá velice kvalitní a úspěšné pozorování sluneční aktivity (výsledky jsou zasílány do Ondřejova a Bruselu), začíná se s pozorováním optických jevů v atmosféře, proměnných hvězd, meteoritických rojů atd.
Mezi další činnost hvězdárny patří vydávání zpravodaje Hvězdný prach (dvouměsíčník), provozování www stránek, prodej odborné literatury a poradenská činnost v oblasti optických přístrojů a astronomie. Průběžně probíhá doplňování knihovního fondu hvězdárny, k dispozici jsou i astronomická periodika z Čech a Slovenska.
K úspěchům minulého období je možné přidat zrekonstruování fasády (zajistil Městský úřad Sezimovo Ústí), vymalování interiérů, rekonstrukce kanceláře, alespoň provizorní zajištění audiovizuální a výpočetní techniky a také obnova dalekohledů.
Pokud se budeme ohlížet za činností hvězdárny, není možné opomenout oslavy 35. výročí založení hvězdárny, které proběhly začátkem června letošního roku. Oslav se zúčastnilo přes 1300 návštěvníků a s jejich organizací pomáhali především: Městský úřad Sezimovo Ústí, S-Klub, HaP Praha, HaP Č.Budějovice, AS Vlašim, Kovosvit a.s.
Na závěr zasedání hvězdárny přijala valná hromada náměty a úkoly pro další činnost. Mezi nejzávažnější patří ještě lepší pokračování již zahájených činností, vybudování pozorovací a registrační aparatury SEA (sledování interakce slunečního větru s ionosférou Země), laboratoře pro zpracování a výzkum mikrometeoritů (ve spolupráci se Slovenskou akademií věd), nabídnout přednáškovou a popularizační činnost cestovním kancelářím a zajistit novou smlouvu s delší platností o pronájmu části vybavení s a.s.Kovosvit.
Poslední dva úkoly, pro hvězdárnu nejprestižnější, s sebou přinášejí poměrně velké nároky. Prvním z nich je prosazení pojmenování jedné z nově objevených planetek po zakladateli hvězdárny - Františku Peštovy. Druhým úkolem je zajištění fungování Historické sekce ČASu a Přístrojové a optické sekce ČASu na hvězdárně.

jménem Rady Hvězdárny Františka Pešty předseda Petr Bartoš

(2000-09-06) Pozvánka na HISEC a POSEC

(2000-08-14) Meteority, planety a ponocování

Zájemci, kteří přišli na Hvězdárnu Fr.Pešty v Sezimově Ústí o víkendu 11.-13. srpna 2000 ještě před západem Slunce, viděli v kopuli hvězdárny promítnuté Slunce, na kterém bylo dobře patrné velké množství slunečních skvrn, což souvisí s právě probíhajícím maximem jedenáctileté periody sluneční aktivity. Po západu Slunce již byl viditelný náš nejbližší vesmírný soused Měsíc, ale to už jsme se začínali těšit na meteoritický roj Perseidy.
Meteoritický roj Perseidy - tento "shluk kosmického smetí" - nám připravil na obloze pěknou podívanou, kterou jsme mohli v nočních hodinách spatřit i díky jasnému počasí.
Pozorování nám poněkud znepříjemňoval měsíční svit, který téměř znemožnil sledování meteoritů na jižní polovině oblohy. I přes zmíněné osvětlení oblohy Měsícem a navíc ještě pouličním osvětlením, jsme mohli na Hvězdárně Fr.Pešty v Sezimově Ústí zahlédnout mnoho desítek meteoritů různé jasnosti.
Pro ty, kteří vydrželi do druhé hodiny po půlnoci se navíc po několika měsících naskytla příležitost k pozorování dvou největších planet sluneční soustavy - Jupitera a Saturnu. S pomocí dalekohledů pak byly viditelné čtyři největší Jupiterovy měsíce (Io, Europa, Ganimed, Callisto) a samozřejmě i prstence okolo planety Saturn.
Jak se shodli všichni zúčastnění, tentokrát ponocování stálo za to. Svědčí o tom něco přes 200 pozorovaných meteoritů a více jak 180 návštěvníků hvězdárny.

Petr Bartoš

(2000-08-11) Program hvězdárny pro 09-10 2000

Zveřejněn program pro září a říjen 2000.

(2000-07-24) Mimořádné pozorování komety Linear

Hvězdárna Fr.Pešty v Sezimově Ústí oznamuje, že v případě jasného (!) počasí bude pro veřejnost mimořádně otevřena ve dnech od 24. do 30. července 2000, a to vždy od 22 do 24 hodin.
V této době bude návštěvníkům umožněno pozorování komety Linear s výkladem.

Dále bude hvězdárna otevřena 29.7.2000 od 10 do 22 hodin a 30.7. od 10 do 18 hodin.

Petr Bartoš

Tisková zpráva - Kometa LINEAR na červencové obloze
Mohlo by se zdát, že vidět kometu pouhým okem není nic výjimečného. Vždyť skoro každý si pamatuje komety Hyakutake a Hale-Bopp, viditelné jako krásné vlasatice na naší obloze v letech 1996 a 1997. Ale pamatuje si někdo, kdy mohl vidět kometu neozbrojeným okem před těmito dvěma nádhernými vlasaticemi? Vlasatice pohodlně viditelné pouhým okem jsou totiž velmi vzácné. Letos v červenci nám noční obloha nabídne zatím nejjasnější kometu od jara 1997, kdy jsme mohli vidět nádhernou kometu Hale-Bopp. Netěšme se však na nebeskou show. Kometa se zdánlivě složitým označením C/1999 S4 (LINEAR) totiž nebude zářící vlasaticí, ale "jen" slabým mlhavým obláčkem pro oči zkušenějších pozorovatelů noční oblohy či spíše půvabnou kometkou pro triedry a malé dalekohledy.
Kometa C/1999 S4 (LINEAR) byla objevena 27. září 1999 v rámci amerického projektu LINEAR (Lincoln Laboratory Near Earth Asteroid Research) primárně určeného na hledání blízkozemních planetek. Objev byl prvotně ohlášen jako planetka s neobvyklým pohybem. Teprve další nezávislá pozorování amerického pozorovatele D. Duriga ze Sewanee v Tennessee v USA a astronomů Jany Tiché a Miloše Tichého z jihočeské Observatoře Kleť potvrdily, že daný objekt jeví kometární vzhled a jde tedy o novou kometu. V době objevu jasnost komety dosahovala 16. magnitudy a byla tedy přibližně desettisíc krát slabší než hvězdy viditelné pouhým okem. Od Země byla při objevu vzdálena přibližně 600 milionů kilometrů. Již podle prvního výpočtu dráhy, jehož autorem byl dr. Brian Marsden z Harvard-Smithsonianské astrofyzikální observatoře v Cambridge v USA, bylo zřejmé, že se jedná o kometu s velmi protáhlou eliptickou dráhou, která se přiblíží ke Slunci na menší vzdálenost, než v jaké obíhá kolem Slunce naše Země. Nejblíže ke Slunci se přiblíží 26. července 2000 a to na vzdálenost 114 milionů kilometrů. Ještě předtím, 23. července 2000, projde z celé své pouti nejblíže Zemi. Naši planetu však mine v bezpečné vzdálenosti 56 milionů kilometrů. Ještě složitější než spočítat dráhu komety byla předpověď její jasnosti. Už z prvních odhadů jasnosti se zdálo možné, že se tato kometa může v červenci 2000 stát kometou viditelnou pouhým okem. U prvních předběžných odhadů jasnosti komety na léto 2000 byla pochopitelně určitá nejistota.
Podle dosavadních pozorování a výpočtů by kometa LINEAR měla ve druhé polovině července dosáhnout přibližně 5.magnitudy. To znamená, že ji spatříme na noční obloze za příznivých pozorovacích podmínek pouhým okem bez dalekohledu jako velmi slabý mlhavý obláček. Ale bude velmi vhodným objektem pro pozorování obyčejným triedrem.
V této době bude kometa LINEAR v našich zeměpisných šířkách viditelná na severní části oblohy po celou noc. V období největší jasnosti kolem 25.července se bude nacházet v souhvězdí Velké medvědice pod známým obrazcem Velkého vozu. Ke konci července už kometu spatříme jen zvečera nízko nad severozápadním obzorem.
Mapku pro vyhledání komety C/1999 S4 (LINEAR) a její aktuální snímky můžete najít například na internetové stránce Hvězdárny Kleť, pobočky českobudějovické hvězdárny http://www.hvezcb.cz.
- Miloš Tichý - Observatoř Kleť -

Převzato ze zdroje:
ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST, Královská obora 233, 170 21 Praha 7, tel.: 02/370840
Tiskový odbor, Kanceláře Akademie věd ČR, Národní tř. 3, 117 20 Praha 1 , http://www.kav.cas.cz/press

(2000-07-18) Noví členové

Vážení přátelé,
vzhledem k rozšiřující se činnosti Hvězdárny Fr.Pešty v Sezimově Ústí, rozhodla Rada hvězdárny o přijetí nových členů. Zájemci o členství a práci na Hvězdárně se mohou dostavit dne 29.7.2000 od 15 do 21 hodin do objektu Hvězdárny Fr.Pešty v areálu letního kina v Sezimově Ústí. V letošním roce zahajujeme činnost dalších dětských kroužků, pozorování SEA (interakce slunečního větru s ionosférou Země), pozorování proměnných hvězd ve spolupráci s AFOEV ve Francii, fotografování Slunce, vyhodnocování veškerých pozorování a samozřejmě pokračování osvětové a přednáškové činnosti.
Pokud máte o některou z činností zájem nebo chcete vyvíjet vlastní aktivity, jste vítáni mezi námi.

Petr Bartoš

(2000-07-17) Sluneční erupce X6 - možnost polární záře

V pátek dle záznamů satelitů NOAA a Sluneční a helioseismické observatoře došlo ke sluneční erupci v oblasti slunečních skvrn číslo 9077. Celá událost trvala asi čtyřicet minut a vyvrcholila ve 12 hodin 24 minut středoevropského letního času. Podle stanovené stupnice dostala označení X6 -- X, což znamená, že spadá do nejsilnější možné kategorie.
Erupce jsou hodnoceny podle rentgenového záření doprovázejícího explozi ve sluneční fotosféře. A jenom pro představu, většina z posledních dní dostala "pouze" X1, takže událost z pátečního odpoledne je jednou z největších v tomto slunečním cyklu.
Pokud vás zajímá, odkud se tyto bouřlivé jevy berou, můžeme vám prozradit, že to jsou mimořádně mohutné, krátkodobé jevy s množstvím průvodních efektů. Jejich ohniska se zpravidla nacházejí na rozhraní chromosféry a koróny a dochází zde k náhlému uvolnění energie, nejspíš v důsledku tzv. "magnetického zkratu" -- propojení komplikované magnetické struktury jednodušším způsobem.
Prudké zahřátí řídkého materiálu spodní části koróny vede k jeho expanzi - explozi, což vede ke vzniku mohutné rázové vlny. Postupující rázová vlna stlačuje a zahřívá na vysokou teplotu materiál, s nímž se setkává. Při erupci dochází k emisi záření všech vlnových délek, zpravidla ji doprovází i výron nabitých částic do prostoru. Zcela výjimečně může dojít k takovému urychlení nabitých částic, že zde proběhnou i některé jaderné reakce.
"Energetické fotony z uvolněné při vzplanutí dorazily k Zemi asi patnáct minut po explozi," komentoval další páteční okamžiky Gary Heckman, meteorolog "kosmického počasí" z NOAA Space Environment Center. Nabité částice, s energií mnohem větší než 100 MeV dokonce nakrátko zahltily CCD detektor koronografu observatoře SOHO. Výsledkem byl neobvykle zrnitý obraz, jak částice interagovaly s křemíkovým čipem, v pozadí s rozpínající se mléčným halem koronární ejekce.
Tok nabitých částic byl asi pětkrát intenzivnější než jaký byl kdy zaznamenán od startu SOHO v roce 1995 a sondy ACE v roce 1997. Pracovníci NOAA bouři klasifikovali jako typu S3, tedy s možností, že způsobí drobné problémy elektronice umělých družic, urychlí opotřebení slunečních panelů a zahltí obrazové detektory. (Podobných jevů se v průběhu jednoho slunečního cyklu dočkáme v průměru desetkrát...) Naštěstí tomu tak není, ale znamená i vážné ohrožení pro kosmonauty na oběžné dráze a dokonce i zvýší ozáření pasažérů a posádek komerčních letadel létajících ve vyšších zeměpisných šířkách či přes póly. Jenom pro představu, celkévá expozice by se v tomto případě mohla rovnat zhruba pěti až 10 rentgenovým snímkům plic.
U nás, pod ochranným příkrovem magnetického pole a atmosféry, jsme se tak víkendu dočkali rozsáhlých geomagnetických bouří, které mohli způsobit poruchy rádiového vysílání a např. kolísání rozvodových sítí. Vždyť už v pátek byla geomagnetická aktivita klasifikována nejvyšším možným ohodnocením 10!
Bohužel, příroda nám není příliš nakloněna. Proto jsme nemohli pozorovat případné polární záře, viditelné i z našeho území.

Petr Bartoš