Pozorování v Kolovratech

Zatmění Měsíce je astronomický úkaz, který nastane tehdy, je-li Měsíc v úplňku a zároveň všechna tři tělesa (Slunce - Země - Měsíc) se dostanou do jedné přímky. Jen tehdy se Měsíc vnoří do stínu, který do prostoru vrhá naše Země. Jelikož je rovina oběžné dráhy Měsíce vůči rovině, ve které obíhá Země kolem Slunce o několik stupňů skloněna, nedochází k zatmění během každého úplňku - Měsíc tedy zpravidla prochází "nad" či "pod" zemským stínem. Jestliže se Měsíc vnoří do stínu celý, nastane úplné zatmění, pokud plným stínem projde jen část měsíčního disku, dojde k částečnému zatmění. Kolem zemského stínu se samozřejmě nachází i polostín, pokud projde naše družice pouze jím nastane tzv. polostínové zatmění, které se projeví jen velmi nepatrným zeslabením měsíčního svitu. Během úplného zatmění Měsíc z oblohy zcela nezmizí, ale díky rozptylu slunečního světla v zemské atmosféře je ho možno pozorovat jako tmavší či bledší červenavý kotouč. Odstín a barva Měsíce jsou při každém zatmění jiné, zabarvení závisí především na aktuálním stavu zemské atmosféry (znečištění, výskyt oblačnosti). Za století průměrně nastává kolem 54 úplných zatmění Měsíce a 75 úplných zatmění Slunce. Přesto můžeme úplné zatmění Měsíce pozorovat častěji než úplné zatmění Slunce. Zatmění Měsíce je totiž viditelné vždy z té části naší planety, která má Měsíc nad obzorem, zatímco při úplném zatmění Slunce zasáhne měsíční stín jen úzkou oblast zemského povrchu (na jednom místě je úplné zatmění Slunce pozorovatelné zhruba po 400 letech). Zatmění Měsíce je periodický jev, který můžeme nejen přesně předpovídat, ale i určit data jeho výskytu v minulosti. A tak astronomie pomohla na základě zápisů o zatměních nejednou určit přesné datum bitev, úmrtí panovníků či jiných významných událostí. Například záznamy o zatmění Měsíce z roku 331 před naším letopočtem umožnily historikům přesně datovat bitvu u Arbilu v níž Alexander Veliký porazil posledního perského krále. Zatmění Měsíce sloužila i k prvním vědeckým objevům. Tak například Řekové již v 5. století před n.l. na základě vstupu Měsíce do zemského stínu usuzovali, že má Země kulový tvar. A jak zatmění Měsíce pozorovat? K pozorování zatmění nám stačí pouhé oko nebo malý dalekohled, kterým můžeme například sledovat, jak se jednotlivé povrchové útvary noří do zemského stínu.

V letošním roce si pro nás příroda připravila dvě úplná zatmění Měsíce. První z nich nastane 16. května 2003. Měsíc se dotkne plného zemského stínu ve 04h 03m SELČ, úplné zatmění začne v 05h 14m SELČ, největší fáze zatmění připadá na 05h 40m SELČ. Úkaz skončí v 07h 17m SELČ, kdy Měsíc plný zemský stín opustí. V Táboře však Měsíc zapadá krátce po čtvrt na šest, tedy těsně po začátku úplného zatmění nám Měsíc zmizí za obzorem. Druhé úplné zatmění letošního roku proběhne 09. listopadu 2003. Jelikož střed zatmění nastane krátce po druhé hodině ranní bude toto zatmění nad našim územím viditelné v celém svém průběhu.