Úkazy - 2003 - Velká opozice Marsu

 Velká opozice Marsu
 

První pokus o fotku Marsu - 2.8.2003

Druhý pokus o fotku Marsu - 23.8.2003
použit planetární filtr

 

Třetí pokus o fotku Marsu - 2.8.2003
použit planetární filtr, 180x zvětšení

 

Mimořádná pozorování

Planeta MARS

 
 Informace o úkazu
 
Pozorování Marsu nekončí 27. srpna

V posledních dnech se objevují poměrně zkreslené informace o pozorování planety Mars v srpnu 2003. Je sice pravdou, že planeta k nám bude 27.8.2003 nejblíže za několik tisíc let, není ovšem nutné Mars pozorovat právě a pouze tento den. Celý proces přibližování a vzdalování obou planet se děje ve velkých měřítcích, a proto změny pozorovatelné pouhým okem se projeví až za několik týdnů po tomto datu. Co je však podstatné, i po tomto datu, a vlastně celý podzim, budeme moci pozorovat planetu Mars pouhým okem nebo dalekohledem.
Vzhledem k výjimečnému přiblížení planety Mars, nabízí Hvězdárna Františka Pešty za jasného počasí mimořádná pozorování, jejichž přehled je uveden zde - Mimořádná pozorování. Pozorování pak bude možné i v dalších měsících, a to v rámci běžné otevírací doby Hvězdárny. Zájemci tak nemusí litovat toho, že tuto příležitost propásly, protože mohou stále přicházet a sledovat pomocí velkého dalekohledu s třísetnásobným přiblížením planetu Mars. Podrobnosti může každý naleznout také na adrese http://www.hvezdarna-fp.cz

 
Podrobnosti o velké opozici Marsu uvádíme z tiskového prohlášení České astronomické společnosti č.49

V letošním roce na konci srpna bude Mars od Země v nejmenší vzdálenosti za posledních 73 000 let. Výjimečně velký úhlový průměr kotoučku planety nám umožní uvidět v kvalitních dalekohledech řadu detailů, které jsou jinak pod hranicí rozlišitelnosti.
Načervenalý kotouček planety Mars je pokaždé ozdobou noční oblohy. Podmínky k jeho pozorování se mění a závisí především na geometrickém postavení Země, Marsu a Slunce. Mars řadíme k vnějším planetám, obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti než Země, a tak nejvhodnější podmínky k jeho pozorování nastávají, když je v tzv. opozici (nachází se "na opačné straně" než Slunce). V té době je nad obzorem prakticky po celou noc a kulminuje kolem půlnoci. Navíc je v té době Zemi mnohem blíž než jindy, má tedy větší jasnost a jeho kotouček má také větší úhlový průměr. Pro pozemského pozorovatele se Mars dostává do opozice každých 26 měsíců. Jestliže si uvědomíme, že obě planety, Země i Mars, obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, jistě nás napadne, že opozice v různých letech budou znamenat i odlišné podmínky k pozorování "červené planety". Liší se především vzdáleností, která obě planety dělí. Největšího přiblížení dosáhnou v případě tzv. "perihelové opozice", kdy se Mars nachází poblíž přísluní a Země poblíž odsluní svých drah.
Velmi výjimečná perihelová opozice nastane v srpnu tohoto roku. Obě planety budou nejblíže sobě za posledních 5000 let, tak to alespoň tvrdí experti na internetových stránkách NASA. Ovšem podle Belgičana Jeana Meeuse, kterého můžeme považovat za dostatečně věrohodnou autoritu ve světě astronomických výpočtů, je celá událost ještě mnohem unikátnější. Tvrdí, že ve středu 27. srpna 2003 bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem pouhých 55 746 199 kilometrů a že takové přiblížení nenastalo celých 73 000 let. O den později, tedy 28. srpna 2003, bude Mars přesně v opozici.
Takovou unikátní příležitost k pozorování Marsu bychom si určitě neměli nechat ujít a měli bychom se pokusit Mars pozorovat svým dalekohledem nebo navštívit v srpnu či v září některou z hvězdáren a za příznivého počasí se zúčastnit večerního pozorování určeného veřejnosti.
Velké opozice využijí i kosmické agentury a v letech 2003 a 2004 se k Marsu má vydat hned šest sond. Zajímavým projektem je evropská sonda Mars Express. Agentura ESA ji úspěšně vypustila (raketou Sojuz) na počátku června 2003. Projekt je prvním z nové generace relativně levných a flexibilních sond. Hlavním úkolem sondy po příletu k Marsu je hledání vody pod povrchem planety a také vyslání malého přistávacího modulu. Modul byl pojmenován podle Darwinovy lodě jako Beagle 2. Pokud bude jeho přistání na Marsu úspěšné, bude kromě hledání stop života provádět také důkladný geochemický rozbor.
Tomáš Gráf

 
 Mapky a schémata

 
Datum Zdánlivý poloměr Východ (SEČ)
1. květen 2003 4.7" 1:39
31. květen 2003 6.1" 0:29
30. červen 2003 8.2" 23:04
30. červenec 2003 11.0" 21:26
19. srpen 2003 12.4" 20:06
29. srpen 2003 12.6" 19:22
8. září 2003 12.2" 18:35
28. září 2003 10.6" 17:03
28. říjen 2003 7.8" 15:02
27. listopad 2003 5.7" 13:20
 

Poloha planety Mars nad JV obzorem (zelená linka) 1.7.2003 ve 24 hodin

Poloha planety Mars nad JV obzorem (zelená linka) 20.7.2003 ve 24 hodin

 

Poloha planety Mars nad JV obzorem (zelená linka) 10.8.2003 ve 24 hodin

Poloha planety Mars nad JV obzorem (zelená linka) 27.8.2003 ve 24 hodin

 

Poloha planety Mars nad JV obzorem (zelená linka) 15.9.2003 ve 20 hodin

Poloha planety Mars nad JV obzorem (zelená linka) 15.10.2003 ve 20 hodin

 

Poloha planety Mars nad J obzorem (zelená linka) 15.11.2003 ve 20 hodin

Poloha planety Mars nad J obzorem (zelená linka) 15.12.2003 ve 20 hodin