| První křesťanští
misionáři, kteří přišli na naše území v osmém století našeho
letopočtu, začali kácet pohanské sochy bohů i posvátné háje.
Kromě nové víry a nesrozumitelné latiny přinesli s sebou i juliánský
kalendář, který Slované, stejně jako křesťanství, odmítali přijmout.
Teprve kníže Velkomoravské říše Rostislav pozval jako věrozvěsta
Konstantina Filozofa. Spolu s ním v roce 863 přišel na Moravu i Metoděj
a mnoho jejich pomocníků. Teprve za misionářského působení Metoděje
a jeho nástupců začal se v Cechách i na Moravě počítat čas podle
slunečního juliánského kalendáře. Nový rok se však neslavil 1.
ledna, ale podle starého zvyku již 25. prosince a kromě let vlády Přemysla
Otakara II. (1253-1278) a Václava II. (1283-1305) se tento zvyk udržel
až do začátku šestnáctého století.
Dny měsíce se zpočátku neurčovaly
podle dat, ale podobně jako ve starém Římě pomocí kalend, non a
id. Kalendami se nazývaly první dny měsíce, nony byly páté dny měsíců
ledna, února, dubna, června, srpna, září, listopadu a prosince a
sedmé dny měsíců března, května, července a října. Třinácté
dny měsíců, v nichž nony připadaly na pátý den nebo patnácté
dny měsíců, ve kterých byly nony sedmý den, se jmenovaly idy. Tato
pojmenování mají zřejmě základ v původním lunárním kalendáři,
kde kalendy připadaly na novoluní, nony na začátek první čtvrti měsíce
a idy na počátek doby ubývání měsíčního kotouče. Ostatní dny
se prostě přiřazovaly k některému z těchto dnů a to pozpátku, přičemž
se započítával i den, od něhož se vycházelo. Prvního ledna se například
řeklo lednové kalendy, 9. květen se podle tohoto složitého způsobu
vyjádřil jako sedmý den do květnových id, 5. prosinci se říkalo
prosincové nony, 15. červen se nazýval sedmnáctý den do červencových
kalend, 6. říjen byl den před říjnovými nony. Leden - Ochtab dal prvý křest, tu se
nám stala hvála i čest, Únor - Již Hrom Blažej Hát (Háta)
šli spolkem do Školy (Skolastika) zpěvat, Podobně jako pro dny používaly se
pomocné verše i pro jiné kalendářové údaje. Například ve stejném
rukopise jako cisioján Nowe léto z roku 1472 si můžeme přečíst i
rozpis týdnů na rok: Až do vynálezu knihtisku v roce 1444 se rozšiřovaly pouze ručně psané kalendáře, a proto jich mnoho nebylo, ale už od roku 1489, kdy Mikuláš Štětina vydal v Plzni první tištěný kalendář, bylo tehdejším vydavatelům jasné, že jejich tisk a prodej je výnosný. Vydávali je proto každý rok, a jak mezi sebou soutěžili, přidávali do nich astronomické a lékařské pranostiky, označení nešťastných dnů, fáze Měsíce, nejslavnější svátky, předpovědi počasí, nechyběly ani údaje o tom, kde a jaký trh se koná nebo jaký zázrak či pamětihodná událost se stala.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ukázka středověkého kalendária V kalendářích tohoto období se lze setkat mimo jiné s následujícími údaji (viz tabulka): - názvy měsíců a počtu dnů v nich, popřípadě součet dnů od počátku příslušného roku k poslednímu datu jednotlivých měsíců, tyto mohla zastoupit římská čísla - čísla týdnů počínaje nedělí (křesťanská tradice) - čísla dnů podle jejich pořadí v měsíci - názvy dnů zastupovala písmena s následujícím významem: A = neděle, b = pondělí..., g = sobota - vyjádření dnů v juliánském kalendáři na základě staršího původem lunárního kalendária pomocí kalend, non a id - označení dnů písmeny platné abecedy pro daný jazyk (toto značení mělo zřejmě jen doplňkový význam a v tabulce uvedená písmena mají prapůvod asi v abecedě užívané ve staroněmčině Dále se ve středověkých kalendariích uváděly (v ukázce není obsaženo) údaje astronomicko-astrologické povahy, tj. časy východů a západů Slunce i Měsíce, znamení zvěrokruhu podle solárního i lunárního postavení nebeských těles; samozřejmě nechyběly církevní svátky, památky světců... a mnoho dalších více či méně důležitých záznamů |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kalenedář pro nepřestupný
rok
Podbarvení
pro jednotlivá roční období je pouze orientační, neboť ve středověku
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpracoval: Hanuš Karpíšek - http://bimbo.fjfi.cvut.cz/~karpisek/kalendar/ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
