| datum | čas | akce | poznámka |
| 31.12.2009 | 14-17 hod. | Dětský konec roku | interní akce pro děti členů Hvězdárny |
| 31.12.2009 | 19-24 hod. | Konec roku | interní akce pro členy Hvězdárny |
/Všechny časy v středoevropském čase -SEČ/
Slunce /-26,7m/ Pozorujeme zrnitost povrchu, rotaci Slunce a ojedinělé skvrny a drobné skupiny skvrn. Stále probíhá minimum skvrnové aktivity.
Slunce nad obzorem: 1.12. 7.27 -16.01h, 10.12. 7.47 -15.58h, 20.12. 7.55 -16.00h, 30.12. 7.59 -16.07h
Měsíc /-12,7m/ do půlnoci za jasných nocí od 1. -9.12. a od 17. -31.12. pozorujeme krátery, kráterové valy, soumrakové oblasti aj. útvary
Merkur večer nízko na jihozápadním obzorem, těsně po západu Slunce
Venuše nepozorovatelná, přechází přes Slunce na večerní oblohu
Mars /-0,4m/ kromě večera v Raku, celou noc jako načervenalý objekt. Nad východem po 21h.
Jupiter /-2,2m/ nad jihozápadem ve Vodnáři jako nejjasnější objekt, zapadá mezi 21.20. -20.20h. na konci prosince
Saturn / 1m/ na ranní obloze nad jihovýchodem v Panně, vychází mezi 01. a 24h.
Uran /5,9m/ vlevo od Jupitera v Rybách, zapadá po 23h.
Neptun /7,9m/ v souhvězdí Vodnáře těsně u Jupitera. Zapadá po 23h.
Hvězdy,dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie- po celý měsíc daného ročního období
ÚKAZY A AKCE
2.12. 8.30h Měsíc v úplňku 9.12. 1.13h Měsíc v poslední čtvrti
16.12. 13.02h Měsíc v novu 24.12. 18.36h Měsíc v první čtvrti
31.12. 20.13h Měsíc v úplňku
4.12. Měsíc v přízemí, vzdál. 363 tis.km 20.12. Měsíc v odzemí, vzdál.406 tis.km
1.12. Po půlnoci nad východem Mars prochází hvězdokupou M44 -Praeseppe v souhvězdí Raka
2.12. 1974 35 let od průletu v pořadí druhé sondy Pioneer 11 kolem největší planety -Jupitera. Sonda opouští Sluneční soustavu
3.12. 1904 105 let od objevu Jupiterova měsíce Himalia Charlesem Perinem. Po Ch. Perineovi se jmenuje kometa z roku 1896
s oběhem 6,5 roku
7.12. 24h Mars přechází 6° severně od Měsíce nad východem
9.12. 24h. Saturn poblíž Měsíce nad východem
14.12. Nejvyšší činnost meteorického roje GEMINIDY. Země se v proudu meteorických částic pohybuje
cca mezi 7.-19. prosincem. Jejich rychlost činí 35km/s, fekvence kolem 100 meteorů/ hod. Roj je totožný
s planetkou Phaethon ze skupiny Apollo /čítá asi 850 členů/.. Značná část z nich jsou tzv. "křížiči" dráhy Země.
18.12. 18h Merkur nejdále úhlově od Slunce /20° 18´/ nízko na západním obzorem
21.12. 18.46h Začátek astronomické zimy. Slunce vstupuje do znamení /souhvězdí/ Kozoroha. Zimní slunovrat
28.12.1884 se narodil významný český astronom Karel Anděl, jehož jméno nese kráter na Měsíci. Podílel se na tcorbě map a intenzivně
pozoroval Měsíc. Je spoluzakladatel ČAS- České astronomické společnosti -dobrovolné organizace astronomů.
31.12. 19.52 - 20.52h ČÁSTEČNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE. Měsíc bude Zemí zakryt pouze 8,2% plochy a 1/13 celkového průměru 3475 km,
Měsíce. Stín Země tedy projde pouze po okraji měsíčního kotouče. Ovšem celý Měsíc před a po samotném zatmění bude
zabarven do načervenalého oparu, způsobený stínem atmosféry Země, Známe ho jako
POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ. Měsíc do něj vstupuje u v 18.17 hod. a výstup je ve 22.28h. Mezitím samozřejmě proběhne
částečné zatmění.
Rektascence Deklinace
Východ
Západ /Pro 15.prosince/
Merkur
18h 56.6m -24° 55'
9h 32m
17h 13m
Venuše
17h 1.1m -22° 30'
7h 21m
15h 32m
Mars
9h 31.6m 17° 52'
20h 20m
11h 29m
Jupiter
21h 43.3m -14° 42'
11h 16m
20h 56m
Saturn
12h 18.2m 0° 26'
0h 38m
12h 46m
Uran
23h 38.1m -3° 11'
12h 13m
23h 47m
Neptun
21h 44.1m 14° 2'
11h 13m
21h 0m
Mimořádně letošní teplý a sluneční podzim bez plískanic, šedivé zatažené oblohy, mnohatýdenní inverze, obvykle vytváří příjemnou náladu v mysli obyvatel našeho zeměpisného pásma a české rokliny zvlášť. Vědomě se očekává, kdy se dny budou opět prodlužovat. Přestože jsou v zimě u nás kratší dny, svítí-li přes den Slunce a i soumrak je zářivý, člověku ani nepřipadá tato nepřízeň. Nedostatek slunečního svitu zvláště pociťují lidé v oblastech severských států a za polárním kruhem. Za půl roku se ovšem totéž opakuje na jižní polokouli. Naopak v rovníkové oblasti planety během roku Slunce září v poledne s odchylkou vždy plus minus 23° od rovníku. Nachází se tam vysoko nad hlavami, což způsobuje, že svítá kolem 6. hodiny ranní a stmívá se kolem 18. hodiny večerní. Ovšem během desítky minut jak se rychle rozední, tak večer padne černá tma. To způsobuje, že celonoční astronomický soumrak, jak jej známe třeba u nás v létě, v rovníkových šířkách neexistuje, neboť Slunce tu zapadá více než 18° pod obzor. Trvá jen několik minut, dokud Slunce nezapadne 18° pod obzor. Astronomický soumrak je u nás nejkratší v březnu a v říjnu, trvá1h 48m, v prosinci se prodlouží na 2hod. a v červnu a začátek července na celou noc. I občanský soumrak, jak ho známe během celého roku, kdy Slunce u nás neklesne pod 6° pod obzor, trvá od 32 min. v březnu a v říjnu a do 44 minut v červnu a v prosinci. Je to věčný koloběh a každá oblast a zeměpisná šířka na Zemi má svoje zvláštnosti.
Motto:
Letiště pro UFO
„Budou-li mimozemské bytosti chtít přistát na Zemi, určitě je rádi přijmeme, pravila mluvčí Mexického svazu ježibab. Aby svým slovům
dodala váhu, informovala hosty 4. mezinárodního sletu čarodějnic o stavbě letiště pro UFO. Betonová plocha kruhového „ufiště“ o průměru 27m
se buduje v horském státě Puebla. Je prý ideální, protože UFO je taky kruhové a přistává kolmo. Stavební práce pokračují rychlým tempem,
protože ufoni prý přiletí již letos. /Pozn.red. Asi se řídí jízdními řády MHD hl.m. Prahy, takže dosud nedoputovali na Zemi/."
Silvestrovské naděje
V závěru Mezinárodního roku astronomie přejí členové hvězdárny F. Pešty v Sezimově Ústí všem návštěvníkům a příznivcům přírodních věd zdraví a úspěchy. Aby zájem o přírodu a dění kolem nás na krásné a nejen na vědění bohaté planetě
v novém roce 2010 se všem stal kouzlem objevů.