/Všechny časy v středoevropském letním čase -SEČL/            

Slunce /-26,7m/  Pozorujeme aktivní oblasti /skvrny, žhavá oblaka plazmy, zrnitost povrchu/, rotace Slunce                                                 

             V září se naše nejbližší hvězda stále nachází ve stadiu minima aktivity a její povrch byl doposud většinou bez skvrn. Za posledních

             100 let jde o nejdelší minium aktivity     

Slunce nad obzorem:  1.9.  6.15 -19.44h,    10.9.  6.28 -19.25h,    20.9.  6.43 -19.03h,    30.9.  6.58 -17.41h            

 

Měsíc /-12,7m/ do půlnoci od 1. -14.9. a od 20.-30.9. pozorujeme krátery, kráterové valy, soumrakové oblasti aj. útvary      

Merkur /1,2m/  začátkem měsíce nízko nad západním obzorem, ztrácí se v soumraku

Venuše  /-4m/    ráno vysoko nad východním obzorem v Raku a ve Lvu

Mars    /0,8m/   nízko na východním obzorem v Blížencích, jako načervenalý objekt. Vychází kolem půlnoci

Jupiter  /-2,8m/ nad jihem ve Vodnáři jako nejjasnější objekt. Vychází v 18.33 -17.11h.     

Saturn               nepozorovatelný, přechází se za Sluncem na ranní oblohu

Uran     /5,7m/   vychází po 19h.v Rybách, pozorovatelný je celou noc   

Neptun /7,8m/   vychází v 18h.v souhvězdí Vodnáře východně od Jupitera. Vychází současně s Jupiterem

Hvězdy,dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie- po celý měsíc daného ročního období    

  

 

                                                                          ÚKAZY  A  AKCE

 

  4.9. 18.02.h  Měsíc v úplňku                                                              12.9.    4.15h   Měsíc v poslední čtvrti

18.9. 20.44h   Měsíc v novu                                                                 26.9.    6.49h   Měsíc v první čtvrti

16.9.               Přízemí, vzdál. 364 tis.km                                                28.9.                Odzemí  vzdál.404 tis.km

 

                                                                                                                          

  1.9.1979      První průlet kolem planety Saturn slavnou sondou Pioneer 11. Sonda USA poté opustila Sluneční soustavu. Start 6.4.1973, průlet 

                      kolem Jupitera v. listopadu 1974. Nyní se pohybuje ve směru do souhvězdí Orla. Sonda kromě vědeckého výzkumu planetárního   

                      prostoru byla vybavena poselstvím pozemské civilizace případné mimozemské civilizaci, která by sondu mohla zachytit

  2.9. 23.h      Jupiter 2° od Měsíce

  2.9.1804      Německý astronom Karl Harding objevil jednu z největších planetek č.3 JUNO

  9.9.              Maximum nově objeveného meteorické roje Piscidy, jehož radiant je pojmenován podle souhvězdí Pisces -Ryby. Hodinový průměr

                      4 meteory, rychlost částic 27 km/s

22.9. 23.18h  1. PODZIMNÍ DEN. Začátek astronomického podzimu, podzimní rovnodennost dne a noci na celé Zemi  Slunce v tento den  

                      vstupuje do souhvězdí Váhy. Kalendářní podzimní den začíná o 23.18h. dříve, tedy v 00.00h.

29.9. 21.h      Jupiter jako jasný objekt nedaleko Měsíce  

28.9.1989      Start 2. Československé vědecké družice MAGION 2

--------------

 

                   Rektascence    Deklinace            Východ             Západ      /Pro 15.září/

Merkur         12h 4.6m        - 4° 54'                 6h 46m            18h 5m
Venuše          9h 43.0m      +14° 27'                 2h 52m             17h 21m
Mars             6h 54.4m       +23° 18'              23h 10m            15h 25m
Jupiter         21h 25.1m       -16° 20'              17h  4m               2h 30m
Saturn         11h 43.9m        + 3° 53'                5h 45m            18h 27m
Uran            23h 45.6m        - 2° 26'               18h 15m              6h   0m
Neptun        21h 44.8m       -13° 59'               17h 11m              3h   2m
-----------

 

    Během jednoho měsíce z celého putování Země kolem Slunce příliš velkou úhlovou vzdálenost neurazí a hvězdná obloha se vůči pozorovateli nijak výrazně neposune. Jedná se o  pouhých 30°. Každé roční období zahrnuje 90 délkových stupňů a tím, že v roce jsou čtyři období, tak za 12 měsíců přehlédneme 360° oblohy, tedy celý prostor kolem Slunce. Při svém putování Země kolem naší mateřské hvězdy Slunce pozorujeme pokaždé jinou krajinu vesmíru. Naopak Slunce se každý měsíc po 30 stupních přesouvá z jednoho zvířetníkového souhvězdí /znamení/ do jiného tak,  jak je známe a do 12-ti souhvězdí se pouze promítá.

    Každý rok se opakuje jakoby stejný neměnný pohled na souhvězdí, hvězdná oblaka, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie. Jenom planety  mění vůči hvězdám své polohy. Existuje ovšem výhoda, kdy na všechna souhvězdí nemusíme čekat celý rok. Začneme-li pozorovat oblohu hned před setměním nad západním obzorem, sledujeme ještě hvězdy nejvýchodnějších jarních souhvězdí. Pak za nimi nám září nad hlavami v plné kráse letní obloha a vysoko nad východem se již dávno objevila souhvězdí podzimní. Když průběžně pozorujeme oblohu po půlnoci, postupně vychází další     a další souhvězdí, posléze i souhvězdí  zimní, která obvykle pozorujeme večer v lednu příštího roku. Nakonec nám před svítáním vyjdou nad obzor ještě nejzápadnější z jarních souhvězdí. Během noci tak přehlédneme oblohu minimálně tří ročních období, , tedy asi 300 délkových stupňů oblohy z celkových 360°.  V souhvězdí, které nevidíme se nachází Slunce.

    Obtočníková souhvězdí severněji než 50° od rovníku jak známo, nikdy v našich šířkách nezapadají pod obzor. Pro kontrolu,  kde se v létě nachází zimní souhvězdí , stačí vyhledat po setmění jasnou hvězdu Capella nízko nad severním obzorem. Je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Vozka. Nad hlavami nám září o půl roku později, v zimě. Naopak v zimě nízko na severním obzorem najedeme Deneb, nejjasnější hvězdu Labutě, která nám v létě září nad hlavami, v zenitu. Spolu s Polárkou, která se nachází mezi nimi a kolem níž se zdánlivě otáčí hvězdná sféra, vytváří během roku  jakousi rotující činku. 

 

 

Motto:     "Lidská závist a blbost je nekonečnější než vesmír. " -Neznámý žák