| datum | čas | akce | poznámka |
| 4.7.2009 | Petr Bartoš | ||
| 11.7.2009 | Petr Bartoš | ||
| 18.7.2009 | Jakub Lutovský | ||
| 25.7.2009 | Jan Elner | ||
Program - ČERVENEC 2009
|
datum |
čas |
akce |
poznámka |
|
Červenec |
Od 21.30hod. |
Planeta Saturn |
Prstence ve tvaru přímky, mimořádná podívaná, za jasné oblohy |
/Všechny časy v středoevropském letním čase -SEČL/
Slunce /-26,7m/ Pozorujeme aktivní oblasti /skvrny, žhavá oblaka plazmy, zrnitost povrchu/, rotace Slunce
V červenci se naše nejbližší hvězda stále nachází ve stadiu minima aktivity a její povrch je většinu měsíce beze skvrn. Za posledních
100 let jde o nejdelší minium aktivity
Slunce nad obzorem: 1.7. 4.55 -21.12h, 10.7. 5.02 -21.08h, 20.7. 5.13 -20.59h, 30.7. 5.27 -20.45h
Měsíc /-12,7m/ do půlnoci od 1. -17.7. a od 23.-31.7. pozorujeme krátery, kráterové valy, soumrakové oblasti aj. útvary
Merkur nepozorovatelný
Venuše /-4,1m/ ráno nad východním obzorem v Rybách, vychází téměř současně s Marsem
Mars /1,1m/ nízko na východním obzorem v Rybách, u Venuše jako slabší načervenalý objekt
Jupiter /-2,8m/ po 22h. nad jihovýchodem v Kozorohu
Saturn /1,1m/ po setmění nad západem v souhvězdí Lva, zapadá po23h.Sklon Saturna je v poloze, kdy ho pozorujeme jako tenkou přímku
Uran /5,8m/ po půlnoci v souhvězdí Ryby
Neptun /7,8m/ po půlnoci v souhvězdí Vodnáře
Hvězdy,dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie- po celý měsíc daného ročního období
ÚKAZY A AKCE
7.7. 11.21h Měsíc v úplňku 15.7. 11.53h Měsíc v poslední čtvrti
22.7. 4.34h Měsíc v novu 28.7. 23.59h Měsíc v první čtvrti
7.7. Odzemí, vzdál. 406 tis.km 21.7. Přízemí, vzdál. 357 tis.km
4.7. 4h Země je nejdále od Slunce /odsluní/ 152,091 mil. km. Střední vzdálenost je 149,6 mil. km. Jak bývá v létě Slunce dále
od Země mělo by hřát méně, než v zimě, kdy je blíže je, zdá se jasné. Musíme si představit, že "stojíme na glóbusu Země"
v naší zeměpisné šířce, kdy Slunce vidíme pod určitým úhlem, v létě vysoko zářící kolmo na povrch. Při větší vzdálenosti
Slunce v létě k nám dopadá více tepla než při menší vzdálenosti v zimě? To je paradox a nepředstavitelné zvláště pro školní
děti 3.a 4. tříd mírného a subpolárního pásma naší planety. Školní látka o ročních období, kterou probírají je spíše nabiflovaná.
Např. pro děti v rovníkových oblastech Slunce hřeje celý rok, ať je Země v odsluní nebo v přísluní. Problém tkví, jak velkou
vrstvou ovzduší /atmosféry/ paprsky Slunce prochází a v jaké zeměpisné šířce se nacházíme. Dopadají-li na povrch šikmo
musí projít větší vrstvou atmosféry, která ji pohlcuje. Intenzita záření ze Slunce tedy nerozhoduje vzdálenost, nýbrž sklon
dopadajících paprsků na povrch planety.
5.-12.7. 26. ročník Ebicykl -Expedice na bicyklech, putování po astronomů a příznivců vědy po hvězdárnách tentokrát Moravy.
Název byl odvozen od výrazu epicykl, použitý jako pomocná kružnice při výpočtu drah planet v zeměstředné soustavě
ve hvězdném atlase Almagest středověkého hvězdáře Klaudia Ptolemaia. Planeta opisuje po epicyklu podobný pohyb,
jako ventilek ráfku bicyklu pohybující se po Zemi. Ebicykl, pod vedením "polního hejtmana", již 3x navštívil města
Sezimovo Ústí a Tábor a jejich hvězdárny
10.7. 23h Jupiter se nachází pouhých 2,5° jižně od Měsíce
10.7. 23h Neptun je 2° jižně od Měsíce
18.7. Země vstupuje do dráhy meteorického roje Perseidy, jejichž maximum je 12.-13. srpna
22.7. 18.34h Slunce vstupuje do znamení LVA
Po celý měsíc je možno pozorovat planetu Venuši za denního světla. Průchod poledníkem, tedy kružnicí sever-jih je kolem 10hod. dopolední.
Za 2 hod. po Venuši prochází poledníkem Slunce, což je poledne.
Členové hvězdárny přejí všem návštěvníkům hvězdárny a vědy astronomické hezké prázdniny a dovolené, hodně sluníčka nejen
na obloze, ale i v srdci.
Motto:
„Od počátku existence naší Země se jevy na naší obloze ani jednou neopakovaly, takže jde o vskutku nevyčerpatelné divadlo s neobyčejně
nízkým vstupným: stačí vyjít do tmy a zaklonit hlavu.“
Dr. J.Grygar v rozhovoru pro knihu Renáty Holčákové Ztráty a nálezy v životě
eddy.s@seznam.cz . tel 731 329 451