hvezdarna

datum	čas	akce	poznámka
Červen	Od 21hod.	Planeta Saturn	Prstence ve tvaru přímky, mimořádná podívaná, za jasné oblohy

Slunce /-26,7m/ Pozorujeme aktivní oblasti /skvrny, žhavá oblaka plazmy, zrnitost povrchu/, rotace Slunce

V červnu se naše nejbližší hvězda stále nachází ve stadiu minima aktivity a její povrch je většinu měsíce beze skvrn. Za posledních

Slunce nad obzorem: 1.6. 4.56 -21.00h, 10.6. 4.51 -21.08h, 20.6. 4.50 -21.13h, 30.6. 4.54 -21.13h

Měsíc /-12,7m/ do půlnoci od 1. -15.6. a od 24.-31.6 pozorujeme krátery, kráterové valy, soumrakové oblasti aj. útvary

Merkur /0,0m/ nízko nad východním obzorem, ztrácí se v záři ranního soumraku

Venuše /-4,2m/ ráno nad východním obzorem v Rybách, vychází téměř současně s Marsem

Mars /1,1m/ nízko na východním obzorem v Rybách, vlevo od Venuše jako červený objekt

Saturn /1,0m/ po setmění vysoko nad západem do půlnoci v souhvězdí Lva, sklon Saturna je v poloze, kdy ho pozorujeme jako tenkou přímku

Hvězdy,dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie- po celý měsíc daného ročního období

7.6. 20.11h Měsíc v úplňku 16.6. 0.14h Měsíc v poslední čtvrti

5.6. Venuše v největší západní elongaci 45°51´ od Slunce. Ráno se jako vnitřní planeta nachází v největší úhlové vzdálenosti

13.6. Merkur v nevětší západní elongaci 23°27´. Ráno 22° západně od Slunce se podobně jako Venuše nachází planeta

21.6. 7.45h Slunce vstupuje do znamení RAKA, 1. letní den. Slunce dosahuje v poledne nejvýše od rovníku /23,5°/, letní slunovrat

23.6. Pluto se nachází v opozici Sluncem, čili na přímce Pluto -Země -Slunce. Slunce na jedné straně oblohy vstupuje do znamení

Raka, na protilehlé straně, nízko nad obzorem, 4,57 miliardy km od Země se nachází v souhvězdí Střelce trpasličí planeta

Pluto.Vzhledem k nízké deklinaci /kolem -17°/, což je asi 20° nad obzorem, v nejhustší oblasti Mléčné dráhy ve směru

k centru galaxie, tak malé těleso malými přístroji těžko hledat. K tomu je zapotřebí teleskop v průměru aspoň 30cm

a pozorování aspoň dvě jasné noci bez pouličního osvětlení, abychom v zorném poli plné hvězd planetu vůbec rozlišili.

PLUTO - nejvzdálenější planeta, byla sice vyřazena ze seznamu tzv. planet, ale nadále je největším tělesem vnitřní části

tzv. Kuiperova pásu naší Sluneční soustavy. Nachází se tu množství malých transneptunických těles, občas uváděné

Při hledání tzv. X-planety v 1. polovině 20.století za drahou Neptuna byl Pluto zcela náhodou objeven mladým astronomem C. Tombaughem. Stalo se tak na Lowellově observatoři Flagstaff v astronomickém státě Arizona, necelé 2° od předpověděné polohy amatérským astronomem Percivalem Lowellem. P.Lowell nechal původně tuto observatoř postavit s 30cm a s 61cm teleskopem právě pro vyhledání X-planety za Neptunem. Objev byl ale učiněn až v r.1930. Tak významného astronoma, který se dávno předtím začal zabývat studiem a pozorováním planety Mars, poctili označením planety Pluta -PL iniciály Percivala Lowella. Jako kotouček bylo teprve možno rozlišit Pluto /průměr 2302km/ až od r. 1949. Menšími dalekohledy to nebylo možné, než tehdy použitým v průměru 5metrů, do r. 1976 největším, optickým teleskopem světa na Mount Palomaru v Kalifornii. Pluto se nachází v krajinách meziplanetárního prostoru, kde je povrch Sluncem osvětlen pouze 300x více než Země měsíční úplňkem. Oběžná doba není 1,8 roku jako u Marsu, 24 let jako u Saturna, nebo 164 let let jako obíhá Neptun, přestože s ním kříží dráhu, rok na Plutu trvá 248 pozemských let, což opravdu není k životu. Dráha Pluta je skutečně nezvyklá. Při pohledu zhora je více eliptická než ostatní planety soustavy a v datu 1979-99 se Pluto skutečně nacházel v přísluní a blíže k nám než Neptun. Hledíme-li z boku na rovinu drah planet s odchylkou do 3°, má větší sklon dráhy pouze Merkur se 7° a Pluto dokonce 17°. Rovněž sklon osy Pluta a jeho satelitu Charonu se přibližně rovná rovině oběžných drah planet a podobně se "kutálí" kolem Slunce jako Uran. Už jen tyto parametry byly astronomům podezřelé, zdali se vůbec o planetu jedná. Pluto při svém pohybu kolem Slunce vykazuje poruchy, které se přisuzovaly neznámému tělesu, možné 10. planetě, planetě X. Avšak při pozorování ze Země se objevem měsíce CHARONU /průměr 1270 km/ v. r. 1978, který zrovna zakrýval Pluto ukázalo, co s Plutem vlastně po své dráze "cloumá". Převratnými objevy se zapsal v květnu 2005 rovněž HST- Hubble Vesmírný Teleskop, kdy objevil u Pluta další dva měsíce Hydra a Nix ./průměr 70 a 32 km/, nemluvě o vysokém rozlišení samotné planety optikou tohoto mimořádně výkonného přístroje na oběžné dráze. K dalším objevům na Plutu, dnes po téměř 80 letech zkoumání má přispět sonda NEW HORIZONS vyslaná v lednu 2006 a kolem Pluta proletí v roce 2015. Konečně se tak naplní projekt ze70-tých let tzv. VELKÉ CESTY, kdy kromě již navštívených čtyř obřích planet sondami Pioneer a Voyager, mělo být původně zahrnuto i Pluto.

"Nad námi bylo nebe poseté hvězdami, a tak jsme často leželi na zádech, dívali se na nebe a mluvili o tom, z čeho ty hvězdy

datum	čas	akce	poznámka
6.6.2009	18-20 hod	Čím pozorovat Měsíc - Milan Vavřík	Astronomický kroužek
13.6.2009	18-20 hod	Noční obloha - Zdeněk Soldát	Astronomický kroužek
20.6.2009	18-20 hod	Černé díry - Jan Elner	Astronomický kroužek
27.6.2009	18-20 hod	Sluneční cyklus - Vlastimil Neliba	Astronomický kroužek

POZOROVÁNÍ V ČERVNU 2009