Slunce a klima - Vlastimil Neliba

                                               /Veškeré časy v středoevropském letním čase -SEČL/  

Slunce /-26,7m/  Pozorujeme aktivní oblasti /skvrny, žhavá oblaka plazmy, zrnitost povrchu/, rotace Slunce.

V dubnu se naše nejbližší hvězda stále nachází ve stádiu probíhajícího 23. cyklu sluneční činnosti a její povrch je většinu měsíce beze skvrn. V dubnu se objevili na slunečním disku dvě aktivní oblasti, jedna z nich patří do starého 23. cyklu s heliografickou výškou -9° a druhá do nového 24. cyklu s heliogra-fickou výškou +20°. Rok 2008 byl s počtem dní bez sluneční aktivity je za posledních 100 let na druhém místě.

Slunce nad obzorem:  1.5.      5.36 -20.19h,                                  10.5.      5.21 -20.32h,  

                                20.5.      5.08 -20.46h,                                 30.5.      4.57 -20.58h            

Měsíc /-12,7m/  do půlnoci od 1. -14. 5. pozorujeme krátery, kráterové valy, soumrakové oblasti aj. útvary      

Merkur /2m/      v prvním týdnu měsíce klesá k severozápadnímu obzoru v souhvězdí Býka

Venuše  /-4,5m/  ráno nad východním obzorem v Rybách, vychází téměř současně s Venuší

Mars     /1,1m/   nízko na východním obzorem v Rybách a je vlevo od Venuše jako červený objekt

Jupiter  /-2,4m/  ráno nad jihovýchodem v Kozorohu       

Saturn   /0,8m/   téměř celou noc v souhvězdí Lva, sklon Saturna je v poloze, kdy ho pozorujeme jako tenkou přímku přes kotouček

Uran     /5,9m/    ráno v souhvězdí Ryby     

Neptun /7,9m/    ráno v souhvězdí Vodnáře       

Hvězdy,dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie- po celý měsíc daného ročního období    

                                                                      ÚKAZY  A  AKCE

   1.5.  22.44h  Měsíc v první čtvrti                                                            17.5.   9.26h    Měsíc v poslední čtvrti

26.5.               Přízemí, vzdál. 361 tis.km                                                   14.5.                Odzemí, vzdál. 405 tis.km

  9.5.    6.01h  Měsíc v úplňku                                                                  24.5. 14.11h    Měsíc v novu

  2.5. 09h       Venuše dosahuje největší jasnosti  -4,5mag.

  4.5. 20h       Saturn severně od Měsíce

17.5. 05h       Jupiter jižně od Měsíce

17.5. 04h       Neptun jižně od Měsíce

19.5. 05h       Uran jižně od Měsíce

25.5. 04h       Jupiter pouhých 0,3° od Neptuna

31.5. 21h       Saturn 7° severně od Měsíce

    Ještě několik měsíců budeme po setmění dvojici Blíženců ze zimního šestiúhelníku na jaře sledovat, nízko nad západem. Ale hned vlevo, k východu,  kde  náhle hvězdy řídnou, se dostáváme mimo oblast Mléčné dráhy -jednoho ze stovek ramen naší Galaxie. V temných krajinách tu potkáme nenápadné, obrácené písmeno "ypsilon" - souhvězdí Raka a v něm, pouhým okem viditelnou, otevřenou hvězdokupu M44 Praeseppe, v Čechách kdysi pojmeno-vanou jako " Jesličky". Dále k východu se nachází nápadné souhvězdí v poloze ležícího Lva s perlou naší Sluneční soustavy, planetou Saturn Po setmění se souhvězdí Lva od místního poledníku, spojující sever a jih, posunul na západní polokouli. Nejjasnější hvězda ve Lvu, Regulus, ve vzdálenosti 78 sv.r./1 světelný rok =9,46 bil.km/, tvoří přední tlapu Lva /Leo/ a z pohledu ze Země patří do tzv. jarního trojúhelníku. Dále na východ oranžově září nápadný Arkturus vzdál.37 sv.r. v souhvězdí Pastýře /Bootes/ a jižněji základnu s ním tvoří bílá Spica /262 sv.r./ v Panně /Virgo/. Jarní trojúhelník je rozsáhlý obrazec dominující obloze v tomto období. Mezi zimním a letním ramenem naší Galaxie, se svými 150 miliardami hvězd, nám nebrání výhled mimo náš hvězdný ostrov. Nad Lvem se ještě ztrácí nenápadný Malý lev /Leo Minor/ a nad ním již poznáváme Velký Vůz -Medvědice /Ursa Maior/, patřící do obtočníkových, u nás nikdy nezapadajících souhvězdí. Nad šíjí Medvědice se nachází v silném triedru galaxie M81 a M82 patřící do méně početné skupiny  ve vzdál.cca 10 mil.sv. roků. Další skupina je prezentována známou galaxií M101 nad "ojem" Vozu, ve vzdálenosti 14 mil. sv.let, jiná zase M108 /vzdál. 24 mil.sv.roků/. Další kupy galaxií UMa I, II a III.se rozprostírají do vzdálenosti až 2,2 miliard světelných roků.Velký vůz se po setmění nachází přibližně v nadhlavníku- zenitu. Tzn. i když je Velký vůz /UMi/  na obloze kdekoli, vždy se pod ním /pod koly/ nachází jarní souhvězdí Lev. Zde se "skrývá" další perla vesmíru -kupa galaxií o 1000 členech, s nepředstavitelnou vzdáleností 8 mlrd. světelných let, což je méně než polovina stáří vesmíru a doba, kdy ještě naše Sluneční soustava a okolní hvězdy neexistovaly, taktéž ani známá souhvězdí. Světlo těchto světů dnes vidíme právě z oné doby, kdy tu téměř "nic nebylo"!!! V naší Galaxii se tehdy nacházely předchůdci dnešních Cefeid- proměnní obři a veleobří hvězdy, jiné typy starých hvězd, které již vyhasly, bílí trpaslíci, množství protohvězdného prachu a mlhovin, z nichž vznikaly dnešní hvězdy a hvězdokupy, /naše Slunce je ve věku "pouze" 5 mlrd. let/. Oblohu mohly přezařovat cizí galaxie, bereme-li v úvahu rozpínání vesmíru a tím i vzdalování galaxií, mohly tehdy být ve vesmíru více zhuštěny. Revoluční objev rozpínání vesmíru /Hubbleova konstanta/ dokázal astronom  Edwin P. Hubble /1889-1953/. Rovněž objevil, že galaxie jsou hvězdné systémy a zjistil přímou úměrnost mezi rychlostí vzdalování galaxií a jejich vzdáleností. Ze známých a v menším dalekohledu ve Lvu viditelných, jsou galaxie M 65 a M66  v kupě vzdálené 20 mil. km. Další hnízdo galaxií prezentují M95 a M96 západně od první. V "hlavě" Lva se nachází známý meteorický roj Leonid, jehož drahou Země prolétá kolem 17. listopadu. Na rovníku, níže po ekliptice, kterou lemují zvířetníková znamení se v Panně nachází kupa galaxií vzdálená        v průměru 60 mil.sv.r  obsahující "bratru" kolem 2500 galaxií. Tato kupa leží  v centru 30-ti členné tzv. Místní soustavy galaxií, k níž patří i naše Galaxie /Mléčná dráha/ a na všechny gravitačně působí. V Panně se nachází dalších řada kup od stovek až po 2500 členů a známými galaxiemi jako jsou M104 "Sombrero", M100 a M87, z jehož nitra tryská proud žhavých plynů dlouhý 5000 sv.r., přičemž vzniká silný zdroj rádiového záření, známý jako Virgo A. Zcela na jihu od souhvězdí Lva se nachází nevýrazné souhvězdí Sextant, vlevo Havran, pak Pohár, Váhy. A ještě pod nimi od souhvězdí Raka, pod nímž nalezneme nápadnou "čtverhrannou" hlavu Hydry, klikatí se "vodní had" -souhvězdí Hydra až k souhvězdí Váhy. Zabírá 80 délkových stupňů oblohy         a "skrývá" dvě kupy galaxií o vzdál. 130 a 155 mil.sv.r. s 30-ti a 100 galaxiemi. Suma sumárum, do vzdálenosti 10 miliard světelných let od Země je asi bilion galaxií, z nichž každá má od 50- 300 miliard hvězd. Jarní souhvězdí uzavírá ještě východněji souhvězdí Hada a Severní koruna.

 Motto: 

"Věřím, že je ve vesmíru 15 747 724 136 275 002 577 605 653 961 181 555 468 044 717 527 116 709 366 231 425 076 185 631 031 296      protonů a týž počet elektronů."                                                                                                  Sir A.S.Eddington, angl. astronom /1882-1944/

eddy.s@seznam.cz .  tel 731 329 451