POZOROVÁNÍ V DUBNU -09

                                          /Veškeré časy v středoevropském letním čase  SEČL/  

Slunce /-26,7m/  Pozorujeme aktivní oblasti /skvrny, žhavá oblaka plazmy, zrnitost povrchu/, rotace Slunce                                                 

V březnu se naše nejbližší hvězda stále nachází ve stadiu minima aktivity a její povrch je většinu měsíce beze skvrn

Slunce nad obzorem:  1.4. 6.37 -19.32h,  10.4. 6.18 -19.46h,  20.4. 5.57 -20.02h,   30.4. 5.38 -20.17h            

Měsíc /-12,7m/  do půlnoci od 1. -12. 4. pozorujeme krátery, kráterové valy, soumrakové oblasti aj. útvary      

Merkur /-0,6m/  ve druhé půli měsíce nízko nad severozápadním obzorem v souhvězdí Berana

Venuše  /-4,4m/  nízko nad východním obzorem v Rybách, během dubna vychází v 5.40 -4.10h.

Mars     /1,3m/   nízko na východním obzorem, v Rybách, během měsíce vychází v 5.55 -4.41h.

Jupiter  /-2,2m/  na ranní obloze v Kozorohu       

Saturn   /0,6m/   celou noc v souhvězdí Lva, sklon Saturna je v poloze, kdy ho pozorujeme jako tenkou přímku přes kotouček

Uran                   nepozorovatelný

Neptun               nepozorovatelný

Hvězdy,dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie- po celý měsíc daného ročního období    

                                                                      ÚKAZY  A  AKCE

 6.4. 20h       Měsíc jižně od hvězdy Regulus -nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lva vysoko nad jihem

 7.4. 20h       Měsíc východně od planety Saturn ve Lvu

 9.4. 20h       Měsíc západně od nejjasnější hvězdy Spica v Panně

 9.4.   5h       Jupiter západně od Měsíce, nápadná konstelace na ranní obloze nad východem. Jupiter vychází ve 4.00h.

20.4.   5h      Tentýž úkaz jako předchozí den, Měsíc východně1

22.4.   5.30h Konjunkce Marsu, Venuše a Měsíce nízko nad východním obzorem v ranním soumraku. Mars vychází v 5.02h,

                     Venuše v 5.36h, Slunce vychází v 5.53h

26.4. 20h      Merkur 1,5° jižně od Měsíce. Zároveň největší úhlová vzdálenost /20,25°/ Slunce, těsně po západu Slunce

27.4. 19h      Tenký srpek Měsíce poblíž hvězdokupy Plejády a oranžového Aldebarana -nejjasnější hvězdy Býka, 9° jižně nad západem

30.4. 19h      Merkur v těsné blízkosti od Alcyone -jedné ze 400 hvězd otevřené hvězdokupy M45 -Plejády, těsně po západu Slunce

    S příchodem jara přichází i deštivost a jedna z teorií výskytu zvýšených srážek hovoří o možném vlivu kometárních částic, kterými Země

prolétne na své dráze, na oblačnost na Zemi. Materiálu, které kometa během přiblížení ke Slunci v podobě chvostu ztrácí , říkáme meteory

a jejich určité chemické složení může u nás vyvolat déšť. Jedna z tvarově zvláštních a hezkých komet jménem LU-LIN, objevená

už v červenci 2007 na observatoři LU-LIN na Tchajvanu a letos 24. února proletivší "pouhých" 60 milionů km od Země, by mohla něco

podobného způsobit. Ale není to vždy jisté. Problém vyžaduje dlouhodobější porovnávání napozorovaných dat o pohybech komet, průletu   

Země jejich drahami, spektrální analýzu kometárního materiálu, z meteorologie atd. Dnes lze v dalekohledu  coby slabou, mlžnou kulovou

skvrnu -kometu Lulin, ztrácející se v bezedných hlubinách vesmíru ještě zahlédnout v souhvězdí Blíženců poblíž dvojice nejjasnějších hvězd

CASTOR a POLLUX, zářící téměř v nadhlavníku.

   Ještě několik měsíců budeme po setmění Blížence a několik dalších souhvězdí zimního 6-ti úhelníku na jaře sledovat, jak se  přesouvají

k západu. Ale hned vlevo, k východu, kde  náhle hvězdy řídnou, se dostáváme mimo oblast Mléčné dráhy -jednoho ze stovek

ramen naší Galaxie. Z temných pozorovacích míst zde potkáme nenápadné obrácené písmeno "ypsilon" a pouhým okem viditelnou otevřenou

hvězdokupu M44 Praeseppe, v Čechách zvanou Jesličky.

    Dále nalevo je nápadné souhvězdí v poloze ležícího Lva s perlou naší Sluneční soustavy, planetou Saturn. V následujících  měsících doporučujeme za jasných večerů  vyrazit na hvězdárnu, kde v silnějším dalekohledu bude návštěvník svědkem mimořádné podívané.

Totiž 1x za asi za 8 let Saturn během oběhu kolem Slunce a vzájemné polohy vůči Země, míří rovinou svých prstenců směrem k Zemi. Prstence

o tloušťce pouhého 1 km pro pozorovatele na Zemi se nyní zavírají a na podzim "zmizí", neboť jej pozemské dalekohledy nerozliší. Před "zmizení" pozorujeme¨nejprve u Saturna prstence jako úzký proužek, protože mezeru mezi prstenci stále více překrývá jejich předních plocha.

Nyní stále ještě pozorujeme zespodu jejich jižní stranu a jižní pól Saturna a těsně po opětovným objevení za rok, lze pozorovat znovu jakoby tenkou přímku prstenců ze severní strany a severní pól planety. Během následujících 8 let se Saturn s typickými mezerami mezi planetou a prstenci severní strany k nám co nejvíce rozevřou. Vlivem polohy planety vůči Zemi se pak za dalších necelých 8 let prstence opět začnou zavírat do roviny se Zemí. Perioda mezi oběma následujícími maximálními rozevřeními, během níž Saturna pozorujeme z obou stran, trvá 15 let.

 Motto: 

 "Pohled do prostoru kolem nás umožňuje nám podívat se i na sebe sama z dálky a výšky, pohledem hlubším, než může mít ten, kdo si nikdy   

             neuvědomil velikost věcí".                                                                   Ze Zrcadla kosmu /1949/ Antonín Bečvář, hvězdný kartograf

eddy.s@seznam.cz .  tel 731 329 451