hvezdarna

datum	čas	akce	poznámka
1.-28.2.	24- 20h.	KOMETA LULIN	Za jasných nocí v dalekohledu, popis v textu

Slunce /-26,7m/ Pozorujeme aktivní oblasti /skvrny, žhavá oblaka plazmy, zrnitost povrchu/, rotace Slunce.

V únoru se naše hvězda stále nachází ve stadiu minima aktivity a její povrch je bez výraznějších skvrn

Slunce nad obzorem: 1.2. 7.34 -16.54h, 10.2. 7.19 -7.10h, 20.2. 7.01 -17.27h, 28.2. 6.45 -17.41h

Měsíc /-12,7m/ do půlnoci od 1. -15. 2. pozorujeme krátery, kráterové valy, soumrakové oblasti aj. útvary

Merkur /-0m/ ráno nízko nad jihovýchodním obzorem před východem Slunce

Venuše /-4,6m/ vysoko nad jihozápadem po západu Slunce jako jasný objekt, zapadá po 20h

Saturn /0,7m/ po půlnoci na východě ve Lvu, během ledna vychází 20.13 -18.15h.

Uran /5,9m/ po setmění nad jihem na rozhraní Vodnáře a Ryb, během měsíce zapadá v 21-18.37h

Hvězdy,dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie- po celý měsíc daného ročního období

3.2. 00.13h Měsíc v první čtvrti 16.2. 22.37h Měsíc v poslední čtvrti

1.2. K ránu, na vesmírném horizontu , jakoby na počest vyhlášení Mezinárodního roku astronomie-2009, můžeme za jasných nocí pozorovat

kometu C/2007 LULIN, objevenou již v červenci 2007 na observatoři Lu-Lin na Tchajvanu. Nyní se nachází v souhvězdí Váhy o jasnosti

přibližně 7,5 magnitudy - hvězdné velikosti, kterou rozliší minimálně triedr 12x50.

15.2. se kometa LULIN nachází v souhvězdí Panny a poslední týden února ve Lvu projde kolem planety Saturn. Jako mlžná hvězda

putuje po obloze ve směru pohybu hvězdné sféry, od východu k západu. Jasnost se odhaduje již na 6.5m a viditelná bude v triedru

21.2. Protne rovník u 2. nejjasnější hvězdy beta Vir v souhvězdí Panny a přejde na severní oblohu. Do konce měsíce února by měla

mít největší jasnost kolem 6m a bude viditelná až trochu vystoupá nad obzor, tak po 20. hod. Půlnoční pozorování je pak ideální..

Během druhé poloviny února protne celé obrazce souhvězdí Panny a Lva v délce asi 60°. Vzhledem k tak vysoké radiální rychlosti,

by v dalekohledu u komety měl být patrný pohyb mezi hvězdami. /Podobně kometa Hyakutake s chvostem přes 30° v březnu 1996 měla

jasnost 1m, vzdálenost pouhých 15 milionů km, oblohu přelétla za pouhé 4 dny. Její pohyb mezi hvězdami od jihu k severu byl zřetelný

dokonce pouhým okem. V dalekohledu, okem neviditelný, jemný chvost však dosahoval téměř půl oblohy/.

24.2. Nejblíže Zemi se kometa LULIN přiblíží na 61,3 milionů km daleko. Přestože u komet není nikdy jistá předpověď hvězdné velikosti,

není vyloučeno, že LULIN bude viditelná pouhým okem, tzn. o jasnosti méně než 6 mag. Pod podmínkou, že pozorovací místo nebude

V březnu bude opět pozvolna slábnout do 9m a při vzdalování při přechodu méně výrazným souhvězdím Raka mine pěknou otevřenou

hvězdokupu M44, Praeseppe /Jesličky/. V propastných hlubinách vesmíru zmizí v souhvězdí Blíženců a Býka v květnu až červenci, neboť se

patrně jedná o kometu s parabolickou dráhou, která se k nám buď blíží poprvé anebo má oběžnou dobu několik tisíc až desítek let,

kdy v historii nebyla zaznamenaná. /První dalekohled byl totiž zkonstruován teprve před více než 400 lety./ S pomocí nejcitlivějších CCD

detektorů umístěné za obřími dalekohledy ji astronomové mohou sledovat desítky dalších let. Např. putování slavné komety Halley rovněž

od severovýchodu k jihozápadu po obloze nad Sezimovem Ústí jsme pozorovali několik měsíců na přelomu let 1985-6. Světové observatoře

"Halleyovku" s oběžnou dobou 76 roků, dnes mohou prakticky sledovat po celé její dráze včetně afélia - nejvzdálenějšího bodu, vzdáleného

4.2. 23h Měsíc se nachází 9,5° jižně od oranžové hvězdného obra Aldebaran v Býku

9.2. 16h Polostínové zatmění Měsíce. Úkaz, kdy Měsíc projde pouze stínem atmosféry Země se projevuje pouze zčervenáním povrchu,

nikoli stínem měsíční masy. Paprsky Slunce procházející vzdušným obalem Země, kdy značně zeslabeny, měsíční povrch barví

lehce do červena. Žel, úkaz v naší zeměpisné poloze nebude pozorovatelný, neboť proběhne pod východním obzorem. Jisté pravidlo

nebeské mechaniky je, že v případě polostínového, částečného i úplného zatmění, čehož jsou pozemšťané na své obloze téměř každý

rok svědky, Měsíc je vždy v úplňku. I když ne za každého úplňku je zatmění, k tomu Měsíc musí procházet nebo být těsně u tzv. uzlu

11.2. 20h Planeta Saturn se nachází 7° severně od Měsíce. Saturn vychází v 19.29h. Společně poputují oblohou celou noc

18.2. 13.45h Slunce vstupuje do znamení RYB. Jedná se o astronomický jev a pro každý rok okamžik vstupu neplatí stejně. Např. loni Slunce

Kromě vzácné a mimořádné podívané jako jsou komety na pozemské obloze, pozoruhodnými úkazy naopak nešetří konstelace Země vůči planetám a Měsíce. Nacházejí-li se na jedné přímce pak vznikne zákryt planety Měsícem. Několik z nich koncem února proběhnou pod východním obzorem avšak nebudou pro nás viditelné. Kdybychom se však nacházeli dále na východ tak:

9.2. 16h našeho času bychom sledovali polostínové zatmění Měsíce. Při pohledu na tuto konstelaci ve směru od Slunce bychom zjistili, že

v podstatě pozorujeme zákryt Měsíce Zemí. V tomto případě zemskou atmosférou.

o 4 dny později nad západem projde Měsíc kolem Urana, v obou případech jde o úkaz- konjunkci, který bychom mohli záhy po setmění ještě pozorovat nízko nad jihozápadem.

Závěr února /28.2/ by nakonec ozdobil zákryt Venuše Měsícem. Podobný jev jsme pozorovali loni. Předloni se naskytla tato nebeská podívaná

Motto: “Slyšel jsem mnoho o kometě roku 1577 a matka mě vzala sebou na vysoko položené místo, abych si to zapamatoval.“

POZOROVÁNÍ V ÚNORU 2009