/V středoevropském čase SEČ/

Slunce /-26,7m/ Pozorujeme aktivní oblasti /skvrny, žhavá oblaka plazmy, zrnitost povrchu/, rotace Slunce. V současných měsících se naše hvězda nachází ve stadiu minima aktivity a její povrch je stále bez výraznějších skvrn  skvrn

           Slunce nad obzorem:  1.1. 07.59 -16.09h, 10.1. 07.56 -16.20h, 20.1. 7.48h -16.34h, 30.1. 07.36 -16.51h            

Měsíc /-12,7m/ do půlnoci od 1. -17.1. pozorujeme krátery, kráterové valy, soumrakové oblasti aj. útvary  

Merkur /-0,4m/ od půle měsíce nízko nad západním obzorem, zapadá po 17h

Venuše  /-4,4m/ nad jihozápadním obzorem po západu Slunce jako jasný objekt, zapadá po 20h

Mars                 nepozorovatelný, nachází se u Sluncem

Jupiter /-1,9m/  v 1. půli měsíce nízko nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Kozoroha, zapadá po 17h

Saturn /0.9m/    po půlnoci na východě ve Lvu, během ledna vychází po 22.18 -20.15h.  

Uran    /5,9m/    po setmění nad jihem na rozhraní Vodnáře a Ryb, během měsíce zapadá v 22.15 -20.50h 

Neptun   /8m/    po setmění nad jihozápadem ve Vodnáři, zapadá v 19.46 -17.17h

Hvězdy,dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie- po celý měsíc daného ročního období    

                                                         ÚKAZY A AKCE      

          4.1.  12.56h   Měsíc v první čtvrti                        18.1.    3.46h   Měsíc v poslední čtvrti  

        11.1.    4.26h   Měsíc v úplňku                              26.1.    8.55h   Měsíc v novu 

        Přízemí 10.1. vzdálenost 357 tis.km                       Odzemí 23.1. 406 tis.km          

                    Rok 2009 - MEZINÁRODNÍ ROK ASTRONOMIE   - I. Y. A.

                                                www.astronomie2009.cz

  V roce 2009 si připomínáme 400 let od chvíle, kdy Galileo Galilei namířil svůj dalekohled jako první člověk na nebe           a odhalil dosud netušená tajemství vesmíru, našeho domova. Ve stejném roce Johannes Kepler publikoval v Praze své dílo Astronomia nova, v němž položil základy svých nebeských zákonů. Právě proto vyhlásila Organizace spojených národů rok 2009 rokem astronomie… J.Grygar, astro.cz

Začátek online přenosu na www.astro.cz:   31. prosince v 10:45 našeho času

Předpokládaný konec:   1. ledna v 9:30 našeho času (z přerušením online přenosu dne 1. ledna mezi 1:00 a 7:00)

 2.1.          Uran v konjunkci /ve zdánlivém přiblížení/ s Měsícem, Uran 4° jižně

 3.1.          Večer nejvyšší aktivita meteorického roje Kvadrantid /Bootidy/, Na obloze k vidění od cca 1.1.- 5.1.

                 Frekvence 50-200 částic/hod, rychlost 42km/s. Rozdílné množství meteorů vnikajících do atmosféry Země je

                 důsledkem nerovnoměrnosti hustoty na dráze meteorického roje. Vyletují ze souhvězdí Pastýře /Bootes/.

                 Původní název Quadrantid vznikl podle starého souhvězdí Zední quadrant, které se nacházelo mezi Pastýřem

                 Drakem. Zajímavé je, že roj je silnou přitažlivostí Jupitera stáčen od dráhy Země a tak pro pozemské

                     pozorovatele jedna ze skupin "padajících hvězd" za stovky let zanikne. Roj má několik sousedících proudů

 4.1. 17h    Země nejblíže ke Slunci 147,1 mil. km     

 4.1.          Merkur v největší úhlové vzdálenosti 19° 21´ od Slunce. Pozorovatelný je po západu Slunce nízko  

                 nad jihozápadem v Kozorohu

 4.1.          Země v přísluní 147 096 000 km 

13.1.         maximum roje B -Bootid. Aktivní je od 5 -19.1. Množství  meteoroidů je proměnné, rychlost 31km/s.

                 Roj se nachází pouze  5° jihozápadně od již zmíněného roje Kvadrantidy. V lednu jsou aktivní další méně

                 frekventované Aurigidy /radiant v souhvězdí Vozky/, Canceridy /Rak/, Hydridy /Hydra/

15.1.         Planeta Saturn se nachází 10° severně od Měsíce. Saturn vychází v 21.23h                

18.1.         Blízkozemní planetka 1998 CS1 se nachází  4.3 mil. km od Země, což je pouze 11 vzdáleností Země -Měsíc

27.1. 21h  Neptun v konjunkci s Měsícem,  Neptun 1,4° jižně

30.1.         Uran v konjunkci s Měsícem, Uran 4° jižně

    Lidstvo od pradávna vzhlíží ke hvězdám. Přineslo záznamy a objevy datující se do doby -5000 let př.n.l. - pozorování gnómonem, -4000r. zaměřování pomocí hvězd. Vznik kalendáře -3500r, z této doby jsou známy výpočty související s astronomickými jevy, sahající do -400 mil. let. Měření času slunečními hodinami a v noci vodními hodinami -3000r. Přesná zaměření dle světových stran  -2500r, 1. katalog komet -2296r, teorie pohybu Slunce, Měsíce a planet v jejichž středu je Země -2000r. Stonehenge -1900r. 1.záznam o pozorování zatmění Měsíce, zvířetníková znamení, dochovány dodnes -1361r, předpověď počasí -1217r. Védy -700r, katalog hvězd -400 př.n.l, Almagest, hvězdný katalog a geocentrická soustava, r.127n.l, Heliocentrická soustava 15.stol, 1.dalekohled  r.1608, 1.rakety do vesmíru 50léta 20st, člověk ve vesmíru 1961, 1. cesta k Měsíci 1959, 1. cesta k planetám 1961, tzv.Velká cesta kosmických sond Pioneer 10 a 11 a Voyager 1 a 2 vyslané mimo Sluneční soustavu, Hubbleův teleskop, SOHO- sluneční orbitální observatoř...

    A stručně několik z mnoha hvězdářů, kteří se zapsali do dějin světové astronomie jako Ču Kong, Thalés z Milétu, Platón, Aristoteles, Hipparchos, Ptolemaios, M. Koperník, T.Hájek z Hájku, T. Brahe,  J. Kepler, G. Galileo, I.Newton, E. Halley, K.Jansky, W.Herschell, K.Anděl, bratři Fričovi, E. Hubble, A. Bečvář, Z. Kopal...

Motto:

„Toho druhu je sluneční světlo a teplo, protože obé se skládá z maličkých prvků, které prostorou vzduchu si chvátají chutě jak za mincí mince a strkány nárazy v týle paprsek za paprskem se hrne a světlo ponouká světlo, jako vola vůl podél oje..."                                                  Titus Lucretius Carus, římský básník  94 - 55 př.n.l.