/V středoevropském čase SEČ/

Slunce /-26,7m/ aktivní oblasti /skvrny, žhavá oblaka plazmy, zrnitost povrchu/, rotace Slunce.

                          V současných měsících se naše hvězda nachází ve stadiu minima aktivity a její   

                          povrch je často beze skvrn

            Slunce nad obzorem=  1.12. 07.37 -16.01h,     10.12. 07.48 -15.58h.

                                               20.12. 7.56h -16.0h,     30.12.07.59 -16.07h            

Měsíc /-12,7m/  do půlnoci od 1. -19.12. pozorujeme krátery, kráterové valy, soumrakové oblasti aj. útvary  

Merkur /-0,7m/ od půle měsíce nízko nad západním obzorem, zapadá po 17h

Venuše  /-4,2m/ nad jihozápadním obzorem po západu Slunce jako jasný objekt, zapadá po 19h

Mars                  nepozorovatelný, nachází se u Sluncem

Jupiter /-2,1m/  nad jihozápadem v souhvězdí Střelce,zapadá po 18h.

Saturn /1,1m/    po půlnoci na východě ve Lvu, vychází po 23h.  

Uran    /5,8m/     po setmění nad jihem ve Vodnáři, průchod nad jihem v 17h 

Neptun /7,9m/   po setmění nad jihozápadem v Kozorohu, průchod nad jihem v 17.52h 

Hvězdy,dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie- po celý měsíc daného ročního období    

                                                          ÚKAZY A AKCE      

        5.12.  22.26h   Měsíc v první čtvrti                          19.12.  11.29h   Měsíc v poslední čtvrti  

       12.12.  17.37h   Měsíc v úplňku                               27.12.  13.22h   Měsíc v novu

Rok 1958-2008, 50 let aktivity NASA, Národního úřadu pro letectví a kosmický prostor 

1.12. Venuše ve zdánlivém přiblížení s Měsícem, a Jupiterem večer nízko nad jihozápadem

1.12.17.12h ZÁKRYT VENUŠE MĚSÍCEM. Vstup Venuše za kotouč Měsíce v 17.12h, výstup   

                   v 18.23h. Západ Venuše 18.53h. Západ Měsíce 18.58h. MIMOŘÁDNÝ ÚKAZ!!!

3.12. 1973 -35 let od průletu 1. kosmické sondy PIONEER 10/USA/ kolem planety Jupiter kam

                   doputoval za 19 měsíců. Dráhu Měsíce dosáhl už za 11hod. Sonda nese zprávu-

                   poselství obyvatelů planety Země na pozlacené desce případným mimozemským

                   civilizacím. Start 3.3.1972. Tímto historickým letem sondy Pioneer 10 lidstvo                   

                   uskutečnilo průlom za hranici naší planetární soustavy, poznávání prostorů                                

                   /magnetického pole a slunečního větru/ a neznámých světů, že kdesi v nekonečnosti

                   kosmických hlubin tkví jediná naděje: zachycení pozemské sondy inteligentními

                   bytostmi. Ke stejnému úkolu byly určeny  další sondy Pioneer 11- průlet kolem

                   Jupitera, Saturna, Voyager 1 /Jupiter, Saturn/ a Voyager 2 /Jupiter, Saturn, Uran

                   Neptun/. Sondy při plnění vědeckých měření při průletu kolem velkých planet byly za

                   pomoci jejich gravitačního „praku“ urychleny na únikovou vyšší než 3.kosmickou

                   rychlost (16,7 km/s), aby se dostaly ze sféry gravitace Slunce. Urychlovací rychlost

                   Jupiterem a Saturnem činila vůči zemi ve skutečnosti kolem 50km/s, čím se tyto 

                   objekty staly nejrychlejšími objekty, které kdy lidstvo sestrojilo. Současná rychlost

                   sond činí kolem 12 km/s a nejvzdálenější a pohybující se po nejrychlejší dráze je

                   Voyager 1. Nyní je na cestě 31 let a nachází se cca 90 astronomických jednotek tj 

                   pouze 13,5 mlrd. km, což je 2x více než vzdálenost Slunce-Pluto

 4.12.19h  Neptun blízko Měsíce, 0,9° jižně nad jihozápadem

 6.12.19h  Uran večer blízko Měsíce, 3,5° jižně

12.12.       Po setmění viditelná oranžová hvězda  9,5° jižně od Měsíce je Aldebaran- nejjasnější

                 v souhvězdí Býka

11.12. 1988 -20 let od vypuštění 1. telekomunikačního TV -satelitu pro přímé vysílání pro

                 Evropu ASTRA 1

13.12.9.30h Schůze pobočky ČAS -České astronomické společnosti na hvězdárně a planetáriu   

                 v Č. Budějovicích, organizace sdružující astronomy amatéry a profesionály

13.12.              „PADÁNÍ HVĚZD“ -Maximum meteorického roje GEMINIDY před půlnocí je

                 rušeno měsíčním úplňkem. Frekvence je 120 meteorů/hod., rychlost částic 36km/s

14.12.21h Poblíž Měsíce se 5° severně nacházejí nejjasnější  hvězdy souhvězdí Blíženci /Gemini/

                 Castor a Pollux -synové boha Dia a spartské královny Lédy. Na oblohu se dostali

                 díky nezměrné vzájemné lásce. Castor je zvláštní modrá dvojhvězda, složky A a B

                 obíhají kolem sebe jednou za 340 let a každá z hvězd je znovu dvojitá s dobou oběhu

                 9 dní  a 3 dny ve vzdálenostech 10 milionů km. A třetí načervenalá hvězda C= trpaslík

           je rovněž dvojitá, hvězdy jsou od sebe vzdálené 3 mil. km a obíhají se 1x za 19hod.

           Hlavní čtveřici hvězd pak oběhnou jednou za několik tisíc let

19.12.04h Planeta Saturn/vychází 18.12. ve 23.14/ a  nachází 6,5° severně od Měsíce/východ

                 Měsíce ve 00h/

21.12.19h Blízkozemní planetka 85236/1993 KH se nachází  15.8 mil. km od Země

21.12.13.03h Začátek astronomické zimy, zimní slunovrat. Oproti ročním obdobím, která

                 začínají v kalendáři vždy o půlnoci, astronomické počátky období jsou v různých

                 časech dne a s odchylkou plus minus 1-2 dny. Příčinou je nerovnoměrnost oběhu Země

                 kolem Slunce

29.12.16.30h Nad jihozápadním obzorem zleva seskupení Venuše a konjunkce Měsíce, Jupitera

                 a Merkura a hvězdy Spica  v Panně. Pouze za jasné oblohy  u obzoru!!!

31.12.23h  Planeta Venuše v konjunkci se srpkem Měsíce na jihozápadem

V zimních chladných měsících klesá množství rozptýleného prachu v ovzduší k zemi a jas hvězdné oblohy ukazuje při pohledu ze Země svoji pravou záři. Rameno Mléčné dráhy, které se klene letní oblohou pokračuje po obloze zimní a jako prstenec daleko v Galaxii obepíná naši Zemi, Slunce a široké hvězdné okolí. Vlevo od podzimních souhvězdí Andromedy a Pegasova čtverce, které hned po setmění jeětě kulminují vysoko nad jihem se nachází souhvězdí ve tvaru “obráceného písmena „Ypsilon“, Perseus. Jakmile se ale nad obzor pod levou nohou Persea objeví roztomilá otevřená hvězdokupa M45 Plejády, o bohatost objektů k pozorování nebude nouze. V Čechách jsou Plejády známy jako „Kuřátka“ a v  řeckých bájí „Holubice“.  Zimní obloha nám nabízí šestiúhelníkový obrazec. Spodní základnu tvoří modrá hvězda Rigel v souhvězdí Oriona a vlevo bílá dvojhvězda Sírius ve Velkém Psu jako nejjasnější hvězda celoroční oblohy a nad ním zelený Procyon v Malém Psu. Horní základnu pak tvoří modrý Castor/oranžový Pollux v Blížencích a vpravo žlutá hvězda Capella, podobná našemu Slunci. Šestiúhelník uzavírá oranžový Aldebaran s dalším hvězdokupou Hyády v souhvězdí Býka. Bohatost těchto souhvězdí teprve odhalí dalekohled, který zobrazí řadu překrásných mlhovin, osvětlené okolními hvězdami a kulových a otevřených hvězdokup, tedy skupin hvězd, které se na sebe vážou vzájemnou přitažlivostí.

 Motto: „Podle hypotézy Dobyševského jsou všechny hvězdy dvojhvězdy a proto je mám rád“                                                                                                                                          Astronom Kříž