| Telefon | ||||
| Snaha o zvětšení
dosahu lidského hlasu je odvěká. Ale až do 17. století byly jediným
"zesilovačem" hlasu lidské ruce přiložené k ústům. Od
roku 1670 bylo možno hlas zesílit hlásnou troubou. V témže století
anglický přírodovědec, člen Královské společnosti, Robert
Hooke (jedná se o téhož Hookea, po kterém
byl nazván - všemi středoškolskými studenty obávaný - zákon
vyjadřující vztah mezi napětím a jím způsobenou deformací)
zjistil, jak dobře se zvuk šíří kovy a podnikal nějaké pokusy s
mechanickým telefonem. Zůstalo však jen u pokusů.
Zato tzv. mluvicí trubky doznaly velké obliby. Tento vynález se nejprve ujal v starodávných hospodách. Lokál byl s kuchyní propojen spojovacím potrubím, které bylo zazátkováno píšťalkami. V lokále číšník foukl do potrubí, v kuchyni to písklo a následovala objednávka např. "dvakrát guláš s knedlíkem". Tentýž systém se používal i na lodích, aby mohli kapitáni hřímat svoje "plnou parou vpřed". Zdokonalené mluvicí trubky s hygienickým foukáním gumovými balónky se pod názvem akustifon používaly i v jiných případech, např. k udílení příkazů kočímu drožky. První telefon zhotovil pravděpodobně Ital Antonio Meucci v Havaně na Kubě. Od roku 1849 mu sloužil k tomu, aby mohl mluvit ze suterénu se svou invalidní ženou ve třetím patře domu. Němec Johann Philip Reis z Friedrichsdorfu přenášel ve frankfurtském Fyzikálním spolku řeč 26. října1861 po drátě na vzdálenost 91,4 metru. Oba využili principu známého i dnes většině dětí: dvě prázdné plechovky se spojí kusem provázku a zvuková vibrace přenášená napjatým provazem je zesilována plechovkami. Oběma vděční rodáci postavili pomníky . . . Dne 14. února 1876 prošli dveřmi patentového úřadu Spojených států dva muži, aby zde ohlásili, že učinili vynález, který má změnit svět: profesor fyziologie řeči v Bostonu Alexander Graham Bell a pracovník společnosti Western Union Elisha Gray. Časový sled událostí oné kritické hodiny, v níž oba vynálezci vzali za kliku příslušné kanceláře nebyl nikdy bezpečně prokázán. Nicméně před soudem si přísežný úředník "vzpomenul", že první vstoupil Bell, který se tak stal "úředně uznaným" vynálezcem telefonu. Alexander Graham Bell byl lékař skotského původu, který se specializoval na práci s hluchými lidmi a učil je mluvit. Byl profesorem na univerzitě v Bostonu. Pracoval se svým otcem, který vymyslel "viditelnou" řeč pro hluchoněmé, a také s bratrem. Bell neměl v úmyslu vynalézt telefon. Dělal pokusy s přenášením zvukových vln elektrickým proudem. Přitom ho napadlo, že by bylo možné telegrafovat jedním vedením několik depeší současně, kdyby se přenášely různou frekvencí a přijímací přístroje byly naladěny každý na jinou výšku tónu. Objevil tak princip tónové telegrafie. K těmto pokusům sestavil přístroj sestávající z dlouhého elektromagnetu a řady jazýčků. Délka každého jazýčku odpovídala určité výšce zvuku. Takový zvuk pak rozkmital příslušný jazýček (nebo jazýčky). Tento "harfový přístroj" - jak jej Bell nazval - ještě nebyl telefonem, neboť ještě nebyl schopen přenášet všechny prvky lidské řeči. Zlom přišel 2. června 1875. Jeho čilý asistent Thomas A. Watson vysílal různé tóny a Bell nastavoval jazýčky přijímače. Najednou jeden jazýček vysílače přestal kmitat a tak Bell požádal Watsona, aby ho prstem zkontroloval. Tehdy se na Bellově přijímači rozechvěl příslušný jazýček, ačkoliv byl vypnutý proud! Bylo to způsobeno pohybem jazýčku Watsonova vysílače v magnetickém poli, který způsobil vznik elektrického proudu určité frekvence, který pak rozechvěl příslušný jazýček v Bellově přijímači. To byl moment, kdy se narodil telefon. Po mnoha pokusech, které prováděli spolu s Watsonem a které trvaly asi tři čtvrtě roku, dospěl Bell konečně k definitivnímu řešení, na které obdržel US patent číslo 174 465 s datem 7. března 1876 ( čtyři dny po svých devětadvacátých narozeninách). Řeč však byla přenášena až o 4 dny později, když Watson uslyšel památná slova: "Mr. Watson -- Come here -- I want to see you." ("Watsone, pojďte sem, chci vás vidět."). Svůj nový vynález předvedl Bell veřejnosti ještě téhož roku, a to 25. června 1876 na Centennial Exposition ve Philadelphii. Přestože se přihlásil na poslední chvíli a obdržel tak stánek až v rohu výstaviště, nezůstal jeho vynález bez povšimnutí. Navštívil jej i brazilský císař Pedro II. a v údivu pronesl památnou větu: "Bože, ono to mluví!" Za necelých 20 let byl Bell nejbohatším vynálezcem: jeho jmění se tehdy odhadovalo na 100 miliónů dolarů. Jeho jméno je spojeno i s další činností na poli techniky (letectví). Roku 1898 se stal prezidentem Národní zeměpisné společnosti a začal vydávat časopis National Geography, který vychází dodnes. 2. srpna 1922 v Baddecku u Halifaxu a byl pohřben 4. srpna při západu slunce na vrcholu hory Beinn Breagh v Kanadě. Na důkaz pocty se v okamžiku spouštění rakve do hrobu odmlčely telefony v celé zemi . . Zhruba v té době doznává telefon svého "standardního" tvaru a funkce, které v zásadě přetrvaly dodnes. Zapojíme-li do telefonní zásuvky přístroj z přelomu dvacátých a třicátých let, bude fungovat i dnes! V té době spatřily světlo světa tzv. automatické telefony, vybavené číselníky umožňujícími jednoduchým kódováním (různým počtem impulzů vytvořených otáčením číselníku) automatické spojení. Do té doby bylo možno volat jen na jedno místo, obvykle na ruční ústřednu, kam ústily linky od jednotlivých účastníků. Operátor seděl před ústřednou a pozoroval rozsvícení malé žárovky nebo spadnutí "klapky". V kladném případě zasunul do příslušné zásuvky konektor a zeptal se, s kým si volající přeje být spojen. Pak volanému zazvonil a oba spojil. V moderním telefonním systému je operátor nahrazen přepínáním automatické nebo digitální ústředny. Původně se signál přenášel měděnými vodiči. Ty se dnes používají už jen na krátké vzdálenosti. Při volání na dlouhé vzdálenosti je hlas digitalizován a kombinován s milióny ostatních hlasů a šířen optickými vlákny, satelitem nebo mikrovlnně. Moderní telefonní přístroje jsou elektronické, vybavené tlačítkovou klávesnicí a umožňují řadu komfortních služeb: mají v paměti volaná čísla, umožňují opakované volání, jsou vybaveny záznamníkem atd. Mnohé jsou bezšňůrové, relativní novinkou je mobil, mnohými chválený a mnohými zatracovaný. Posledním hitem se stává telefonování po internetu, rovněž mnohými chválené (uživateli) a jinými zatracované (telefonními splečnostmi) . . . |
|
|||
| Text převzat se svolením ze stránek: http://www.quido.cz | Obrázky převzaty se svolením ze stránek: http://www.quido.cz | |||
