Nobelova cena za fyziku pro rok 1909
1)	Guglielmo Marchese Marconi
		* 25. 4. 1874  Griffone u Bologne, Itálie †  20. 7. 1937  Řím, Itálie
		Impulsem pro vědecko-technickou práci Marconiho byl Hertzův objev, kdy experimentálně prokázal existenci elektromagnetických vln šířících se prostorem, které byly vyvolány elektrickým signálem. Téměř okamžitě se objevilo několik elektrotechniků, kteří se snažili zmíněný jev prakticky využít a mezi něž patří Murgáš, Tesla, Marconi, Popov. Hlavní snahy všech zmíněných osobností byly upřeny k bezdrátovému přenosu informací. Mnozí z nich přišli s některými dílčími objevy prokazatelně dříve než Marconi, ten se ale pravděpodobně největší měrou zasloužil o vznik a prvotní rozvoj radiotechniky. I když můžeme z dnešního hlediska považovat udělení Nobelovyceny Marconimu za poněkud sporné, snad nás může uklidnit to, že i jeho další práce na poli fyziky nebyly nevýznamné.
2)	Karl Ferdinand Braun
		* 6. 6. 1850  Fulda, Německo †  20. 4. 1918  New York, USA
		Braun pocházel z početné rodiny soudního úředníka a jako nadaný student se již na gymnáziu věnoval fyzice. Dalším místem jeho studií byly univerzity v Marburgu a Berlíně, kde také získal doktorát. Nadále působil na univerzitách v Berlíně, Wyrtzburgu a Lipsku jako asistent. Kariéru univerzitního profesora zahájil v Karlsruhe, pokračoval v Tubingenun a končil na univerzitě ve Strasbourgu. Výzkumnou činnost zahájil Braun již ve svých dvanácti letech, a to v oboru elektrotechniky. Již od mládí ho zajímala problematika oscilací, které se věnoval i nadále. Při výzkumu oscilací sestrojil trubici, v které se odchylovaly katodové paprsky pomocí elektrického pole, a kterou nyní známe ve zdokonalené podobě jako elektronový oscilograf. Pomocí zmíněného vynálezu položil základy bezdrátové telegrafie a dále přispěl ke konstrukci tzv. krystalek, když vytvořil krystalový detektor. Za vynálezy podstatné pro rozvoj bezdrátové telegrafie, obdržel společně s Marconim Nobelovu cenu.
		popis objevu
zpět