|
Duha patří k
atmosférickým úkazům, při kterých je světlo Slunce nebo Měsíce
rozloženo do svých jednotlivých barevných složek. Jedná se o
obdobný úkaz jako při průchodu světelného paprsku skleněným
hranolem, kdy je světlo při vstupu do opticky hustšího prostředí
rozloženo. Duha tedy vzniká při lomu, rozkladu, odrazu a interferenci
světla na velkém množství vodních kapek v ovzduší, a to za současného
svitu Slunce nebo Měsíce. |
|
Charakter
lomu, rozkladu a odrazu paprsků na vodních kapkách pak způsobuje, že
duha opisuje oblouk o poloměru 42° se středem ležícím opačným směrem
než Slunce nebo Měsíc, a to vztaženo vzhledem k pozorovateli.
Vzhledem k tomu, že na vodních kapkách může docházet i ke složitějšímu
lomu a odrazu, může vzniknout tzv. sekundární duha s poloměrem
oblouku 51°. |
|
